Recenze: NOCTURNA - Daughters Of The Night /2022/ Scarlet Records

Že by italská variace na NIGHTWISH z dob jejich nesporně stylotvorných časů? Zčásti určitě, navzdory faktu, že tahle formulka vzhledem k jejímu kvantitativnímu naředění už tak mocně nepůsobí. NOCTURNA  si z toho přílišné starosti nedělají a jdou přímo k jádru věci. Jejich podání symfonické metalové romanťárny je spíše tradičnějšího rázu bez ambicí být okázalejší a pompéznější, až se třese Drahanská vrchovina s Jeseníky dohromady. Všeho je tak akorát v příznivém vzájemném poměru, dvě vokalistky (ano, dvě dívčiny, každá s odlišnou barvou hlásku) s definitivní platností završují nespornou zajímavost NOCTURNA, přestože zavedené hranice ani v nejmenším neboří.

Stokrát slyšené a přesto svěží a podmanivé, NOCTURNA popírají logiku…i když nezní nijak inovativně, „Daughters Of The Night“ působí nesmírně svěže a neopotřebovaně. Skladby mají poutavou atmosféru a svébytnou náladu, což bych považoval za klíčový důvod, proč NOCTURNA nepůsobí jako regionální kopie „první ligy“. Spontánní energie, svěží nápaditost a chytlavá (nikoliv vlezlá) melodika jsou dostatečně silným trumfy, aby mě po pár posleších přiměly sesmolit tyto řádky. Prvotní pocity zrovna nesvědčily o tom, že bych uprostřed svého brutálního období měl věnovat pozornost protějšímu břehu, ale stalo se. Nevypadá tak, ale „Daughters Of The Night“ není jen tak ledajaké symfo-metalové album. Metalová složka totiž prakticky postrádá vatovité výplně a je na rozdíl od mnoha podobných spolků nosným prvkem, který nepustí symfonickou sekci do trháku, aby ji nakonec převálcovala za vzniku přeslazené marmelády s druhotným komerčním efektem. Už to vypadá, že o sobě dávají vědět kapely, které vzaly tento styl za lepší konec (vedle NOCTURNA se toho se ctí chopili polští IMAGINATURE) a vyvětraly už lehce zatuchlý vzduch. Jít na to tradičním způsobem a dát relativně běžnému symfo-metalu formu, která se drží více při zemi za přispění vlastního rukopisu není marná záležitost, vlastně je mi sympatičtější daleko víc než se vznášet na vznešeném obláčku. Dřív nebo později dojde k vykolejení a ztrátě soudnosti, což se nutně projeví na charakteru skladeb a alb jako celku.

NOCTURNA sází, jak jsem se již zmínil, na výrazné a chytlavé melodie. Ty však jsou maximálně přirozené, jakoby se vyskytovaly jaksi samy od sebe, ani stopa po bakelitu a umělém roubování na typizovaný základ.  Skladby obsahují značný objem vnitřního napětí, to je maximálně znát až po určitém čase, až si skladby pořádně zalezou do hlavy, energie na to mají dost. Album příjemně ubíhá, kladem budiž střízlivá stopáž, za čtyřicet minut (ani ne) je řečeno vše, co řečeno býti má a nic se nadbytečně nenatahuje. Album šlape jako švýcarské hodinky, energetický náboj mu nedochází ani ve volnějších pasážích, a to už je co říct. Nejsem nijak extrovní milovník symfo-metalu, což jsem zdůraznil i v případě IMAGINATURE, ovšem objektivní kvalita „Daughters Of The Night“ je nesporná. Album obsahuje nemalý díl živelnosti, díky které nezní příliš uměle a přezdobeně. Kolikrát stačí nic nového nevymýšlet a dát tomu něco „svého“ a je na světě velmi obstojné album, které se může směle měřit s vysokým standardem v rámci žánru.

Medyed

facebook.com/officialnocturna/

scarletrecords.bandcamp.com/album/daughters-of-the-night