Recenze: NAVAR - Návrat havranů /2022/ Smile Music
O návratovém albu 
NAVAR jsme již informovali a nemůžu se tudíž schovávat za překvapený výraz, jakože jsem neměl o kapele potuchy, že absolutně netuším, co čekat a další alibismem zasmrádlé cinty. Byl jsem pouze zvědav, jak blízko budou mít NAVAR k SEBASTIEN, s nimiž jsou personálně spřízněni. A rovnou mohu konstatovat, že se o dvojče SEBASTIEN nejedná. NAVAR se drží údernější formy power metalu, komu zas tolik nesedí vývoj SEBASTIEN uhlazenějším směrem, tomu NAVAR mohou přesně kápnout do noty. Vedle údernosti NAVAR sází na chytlavost - zde bych pouze připomněl, že chytlavost neznamená vlezlost, skladby s chytlavostí nakládají s přehledem a nenucenou elegancí, takže akademik nebude protáčet oči a ve vší úctě běžný posluchač (včetně mě) se bude velmi dobře bavit.
Začíná se ve velkém stylu, úvodní „Pod křídly lva“ vyráží razantně kupředu, jen škoda, že takto energická a rychlá skladba se už na albu nenachází, zrovna takhle to mám rád a několikerým nášupem bych rozhodně nepohrdl. Vada na kráse to ovšem není, „Navar“ přibrušuje ostří a ke slovu přichází první z hostů - Ota Hereš. Nápaditá melodika a techničtější výstavba skladby dává jasně na srozuměnou, že deska nebude sveřepě kopírovat jedny mantinely. „Tváře“ se rozjíždí jako standardní rocková, respektive metalová skladba. První cca minutu tomu tak skutečně je, dál se dostává ke slovu sametová melodie a kytarová hravost, které „Tváře“ vytahují velmi vysoko. Pokud tohle mají být dobové songy, pouze oprášené a nahrané, čučím jak péro z gauče - nejen první tři skladby, ale i většina následujících má silnou atmosféru a typicky rezonují, autorský podíl Jirky Raina je jedinečný a je jasně slyšet, aniž by se příliš překrýval s jeho „hlavním úvazkem“. „Ztracenej syn“ je naladěný výrazněji do klasického heavy metalu, až „acceptovský“ riff a typický refrén ve vzájemné synergii vytváří velmi zajímavé napětí, na každý pád nakažlivá záležitost, když pak dojde na dramatické sólo, je vymalováno. Svižná „Neboj se říct ne“ - jak jednoduché (zdánlivě, samozřejmě…), sloka / refrén, sólo a nic víc není potřeba, když máte silný nápad a melodii, vypadá to jako náramná sranda s prstem v nose, ale opak je pravdou. A jeje, balada…první ze tří pomalých věcí „Sen“, z trojice nejsilnější, i když mé momentální rozpoložení ještě může doznat změn, album je dosti čerstvé na to, abych činil definitivní závěry. „Sen“ ovšem natolik jiskří, že výrazněji nespadne. Klasická „metalovka“ , chtělo by se říci - „Srdce krále“ však umně lavíruje mezi metalovou sevřeností a hard rockovou volnější formou s takovou noblesou, že chci věřit na spanilou jízdu až do konce desky. „Černej anděl“ reflektuje klasickou tradici a power metalovou současnost za zdatné vokální asistence Leony Šenkové, temnější atmosféra a znovu strhující melodika nejen v refrénu, jízda pokračuje ve velkém stylu, jakkoliv se to třeba zprvu nezdá. Stačí však album „sjet“ několikrát za sebou a „sejčci“ dost možná vyměknou. Variabilnější kytara v „Dětech ulic“ přináší velmi vhodné zpestření a krapet odlišnou náladu, nesviští se podle jedněch not, což spolehlivě udržuje moment překvapení. Balada č. 2 - „2050“, namlsanému „Snem“ mi tolik nešmakovala, ale netrvalo dlouho a nemám problém. Luboš Suchánek (KOMUNÁL) - V „Nejsou jako já“, klasickým rockem prosycené vypalovačce na pomezí rocku a metalu zazní hlas dalšího z hostů - Luboše Suchánka z KOMUNÁLu. Jedna z nejtradičněji pojatých skladeb příjemně album příjemně odlehčuje, nádech „německého“ stylu mi lehce evokuje Hansenovy GAMMA RAY. Balada nejbaladičtější - „Černá růže“ posmutnělá a melancholická, je naplněná emocemi po okraj, vyhýbá se však sladkobolnému patosu jak může a pokud jsem ji ze začátku nemohl přijít na chuť, můj pocit je nakonec zcela opačný. Grande finále přichází s titulní „Návrat havranů“, pomalá a zatěžkaná, skoro až „sabbathovka“ (období „DIO“), členitá a promakaná až na dřeň je jednou z vůbec nejsilnějších skladeb na desce. Temná atmosféra a zatěžkaný nosný riff vytahuje poněkud jinou tvář NAVAR a není to vůbec marné. Nečekal jsem průser, ovšem to, co se na albu nachází, má očekávání překonalo o několik řádů. „Návrat havranů“ je maximálně spontánní, pestré, uvolněné, přesto razantní a konzistentní metalové album, které ctí rockové kořeny. Co dodat více, vyčerpal jsem slova…
Medyed
metal-archives.com/bands/Navar/
Komentáře