Recenze: MOORAH - Marnost Nad Marnost /2021/ Art Gates Records
Chtělo to několik
soustředěných poslechů, než jsem do alba pronikl, tedy ne že by muzika MOORAH byla technicky krkolomná a obtížně stravitelná, problém z mé strany tkvěl v úplně jiné věci. MOORAH jsou docela přehlední a nekomplikovaní, ovšem spojení temného black metalového odéru s atmosférickým post-metalem, respektive post-rockem je kombinace, která mi dala poněkud zabrat a ze začátku jsem se hůře orientoval. K „Marnost Nad Marnost“ je třeba se proposlouchat, jinak je dojem z desky v lepším případě poloviční.
Severský chlad ne zcela přesně ukazuje v Norskem inspirovaný black metal. Jenže ouha, to s odřenýma ušima platí tak možná pro první kousek „Radiant“, poté MOORAH rostou mimo hranice hranice černého kovu a nenuceně nasávají atmosférickou beznaděj post-směru. Ve „Vyvrátíme modly“ se již propojení obou světů projevuje naplno, propojení temné apokalyptických vizí, nic veselého k tanci a poslechu. MOORAH nejsou kapelou, která staví primárně na formě. Skladby působí, alespoň během úvodního uťuknutí nečesaně a od sekerky, jako zdařilý záznam ze zkušebny. Kytary jsou hodně nahlas a vokál se v nich lehce topí, ale rychle si zvykám. V tomto momentě se vytrácí pocit jednotvárnosti, temné emoce se derou na povrch a staví „Marnost Nad Marnost“ do zcela odlišného světla. Zašpiněnější produkce se ke skladbám skvěle hodí, upřímně si neumím moc představit, co by to s albem udělalo, kdyby se „pyšnilo“ špičkovou digitální zvukovou úpravou. MOORAH, jako náladotvorné kapele, to sekne právě v této tísnivé a neradostné poloze, kdy obsah válcuje formu jako pouze podpůrný prostředek k dotváření působivé atmosféry. Jak se jednotlivé skladby mají zpočátku snahu slévat do jedné na osm částí rozsekané dlouhé atmosférické koule, finální můj pocit pak snad nemůže být dále. Všech osm skladeb žije ve svém vlastním světě, spolu tvoří sice soudržný celek, ale i skvěle fungují osamoceně. Zprvu jsem album nebyl schopen vstřebat najednou a postupoval jsem skladbu po skladbě. Znám své stavy při poslechu atmosférických black metalových alb a nejen jich, s -post směry to mám úplně stejně a v tomto případě se to jaksi „zdrclo“ dohromady, takže jsem zčásti očekával, jakmile jsem se pozorněji zaposlouchal, že to nebude úplně jednoduchý poslech. A není…ale má to minimálně jednu nespornou výhodu - „Marnost Nad Marnost“ nebude téměř jistě semleto masovou popularitou a jako nahrávka, vymykající se typizovaným vzorům a šablonám najde odezvu u výrazně užšího okruhu posluchačů, kteří ale v plné míře ocení jeho svébytnost.
„Marnost Nad Marnost“, jako spojnice black metalu a alternativních směrů není v tomhle chlívku zas tak úplně osamoceno. Kapel tohoto ražení se po světě vyrojilo poměrně dost, MOORAH však určitě nestojí opodál v ekonomické sekci. „Marnost Nad Marnost“ hovoří natolik specifickým jazykem, že se v metalu, pokukujícím po širší tvůrčí svobodě tolik nesvázané stylovými zákonitostmi rozhodně neztratí.
Medyed
Komentáře