Recenze: MONTECHARGE - Demons Or Someone Else /2019/ WOOAAARGH / Urgence Disc Records
Pro laika je Švýcarsko zemí hor, hodinek a bank.
Pro metalové šílence se léta jedná o domovskou končinu vynikajících a stylotvorných kapel, bez kterých by metal rozhodně nevypadal tak, jak dnes vypadá. Švýcaři ovšem nespí na vavřínech a stále mají co nabídnout i za současné situace. MONTECHARGE mají venku debutové album, a právě toto album si našlo cestu i do Brna. Takže nestát, nekecat, jdeme se na ty Švýcary podívat, cože nám to vytvořili.
MONTECHARGE se s tím vyloženě nemažou, mohutná zvuková stěna, náraz energie a drtivý důraz na atmosféru a emoce. O vyhraněné stylové nahrávce si nechte zdát po večerech, případně si ji namalujte a vystřihněte. Mám intenzivní pocit, že poslouchám metalovou progresi naruby, struktura skladeb je ohlodána absolutně na kost a na nezbytné minimum, hardcorový styl vokálu a skladeb samotných deformují totálně hlučné kytary, nervózní rytmika a elektronické zvuky. Napadají mě sice mnohé asociace na nejrůznější spolky, produkující něco podobného, ovšem připodobnit MONTECHARGE k některé věhlasnější kapele se mi nedaří. Nedaří se mi to zčásti také proto, že jsou stylově velmi nejednoznační, zčásti rovněž proto, že jsem tradiční staromilec s ambicí neuzavírat se příliš dlouho do svého světa, a v tomto chlívečku nejsem do takové hloubky vzdělán. Jedno jméno mě přece jen napadá – CONVERGE, a to ve velmi volné formě, z pohledu obtížné uchopitelnosti hudby MONTECHARGE, a v případě prvně jmenovaných dvojnásob.
„XIV. Demons Or Someone Else“ – drtivá intenzita bez šance na výdech, jako po dvaceti dnech na samotce bez oken a pryčny, jen kyblík v rohu…
„XIV. Divine Arrows“ – po propuštění se do mě pouštějí dozorci obušky, hlava nehlava, matně si vzpomínám na rána na svobodě, krásný barevný východ slunce…pak další a další rány, přestávám vnímat bolest…
„XIII. Encircle The Earth“ – někdo ze spoluvězňů někde vyšmelil mast na podlitiny, dýchám a vnímám…okolí, více prostoru a vzduchu, i peklo má své stupně obtížnosti, démoni si dávají kouřovou pauzu…večerní počítání je jako odpolední čaj, ….utopické myšlenky na útěk, blbost…samozřejmě.
„XV. Wind & Waves“ - dva dozorci si mě zdá se oblíbili…další nakládačka, démoni si na mě znovu vzpomněli, a dávají mi sežrat vše, co jsem v jejich prospěch kdy udělal. Jeden z těch sadistů si nechal vytrhnout obušek…na pozadí rudého pohledu vidím dvě schoulená těla v uniformách….
„Atone II“ – studená podlaha…zase v díře a sám se svými myšlenkami…dva roky navíc.
„XVI. Cernes profondes“- od posluhovačů a pedofilů z respektu potetován až po kotníky, bez úsluhy a odměn, a pokoj od nižších kast, mám svůj klid a dávku cigaret bez proseb a dobrých skutků.
„XVII. Oreste“ – právník na návštěvní místnosti…nabídka jistých kroků za jisté informace a dobré chování, vidím pohled démonů skrz jeho oči…ne, na to přece nemohu skočit, hlodá to, týden ignoruji okolí, funguji jako stroj, podle řádu, téměř ani slovo, mimika nulová…
„Atone I“ – konečně po dlouhé době spánek celou noc, sny o klidném domově, velkou zahradou a o nudných a zvědavých sousedech…
„Atone III“…kteří nemají dostatek sil řešit své průsery, tak řeší ostatní…krásná šeď všedního bytí…
„XIX. Protagonists Antagonists“ – na patro přibyl nový kus, impulzivní, nezvladatelný a nevypočitatelný, po dvou dnech dostal absťák…rána jídelním tácem do hlavy a otevřené provokace, jako by věděl, na koho se zaměřit, nechávám si líbit jednu ránu, druhou, třetí…čtvrtá nedopadla…trefil jsem se. Ticho…půl minuty…pak jen křik dozorců, čekám další díl seriálu samotka…nic…jen další všední den a standardně cezený vzduch přes mříže….zvláštní.
„XX. Wolves II“ – vedou mě…kam??? Podpis, otevřená brána…zavírá se za mnou. Stigma na těle a duši, přesto čerstvý vzduch a v ruce taška s pár nepotřebnými krámy a v kapse zapalovač s krabičkou cigaret od kámošů z cimry…pocit svobody, tak lehký a přesto s tíhou kovadliny na prsou…s přáním, že démoni zůstali tam a nepřelezou plot…
Dál už poslouchejte sami, ti Vaši démoni budou mít jistě jinou podobu, ale tohle album má klíč od našich utajených místností a s důrazem nákladního vlaku Vám je připomene. Tenhle randál má sakra mocnou sílu!!!
Medyed
Komentáře