Recenze: MONASTERY DEAD – Ego Sum Dolor /2024/ Satanath Records

Dvacet let existence se nutně musí projevit v hráčských a kompozičních zkušenostech, tedy když nejste – li vyloženě levý jak turecká šavle. MONASTERY DEAD leví nejsou a jejich aktuální album je ukázkou technické vyspělosti a skladatelské zručnosti. Jejich náhled na death metal má blízko k americkému stylu techničtějšího ražení s chytlavým, nikoliv vlezlým ksichtem. Chytlavost skladeb v jejich případě plní funkci přídavné prachové náplně, které zvyšuje průbojný účinek třinácti ostrých projektilů, které „Ego Sum Dolor“ obsahuje.

Zpravidla se vyhýbám zbrklým soudům po prvním, případně několika prvních posleších, protože nakonec prvotní nápor endorfinů většinou vyprchá tak rychle, jako se dostavil. S „Ego Sum Dolor“ se to má jinak. Nejenže se mi řídká srst po celém těle ježí stále, ale poměrně přehledně strukturované skladby mají nemalý potenciál udržet si napětí a vražedný šarm velmi dlouhou dobu. Dojem, že poslouchám revival KATAKLYSM, nevydržel dlouho, byť výrazné a šťavnaté riffy mohou v některých momentech slavné Kanaďany připomínat. Lovil bych ale jinde, ale ne proto, že by MONASTERY DEAD některé z věhlasnějších kolegů prachsprostě vykrádali, to prosím vůbec ne. MONASTERY DEAD nemají až tak daleko k naprosté ikoně death metalu, a to k nikomu menšímu, než jsou DYING FETUS. Pořád mi totiž vrtalo hlavou, odkud se berou důvěrně známé pocity, že mi během poslechu desky uletí hlava, respektive kdy jsem tento stav posledně absolvoval.

Potvrzuje se naprostý fakt, že není malých kapel. Méně známá kapela vám dokáže kolikrát tak nakopat pozadí, že si nebudete pamatovat adresu bydliště a budete tvrdit, že jste Hrabě de Cammembert a vaším strejdou z matčiny strany je Vikomt de Brie. Hutný a řezavý zvuk kytar dodává riffům patřičnou vražednost, chirurgicky přesné a dynamické bicí ženou skladby nemilosrdně kupředu. Rafinované a promyšlené změny temp, melodické vyhrávky a chorobný vokál, a nakonec i vynikající produkce dávají pouze jediný možný výsledek – death metalové album v kvalitě, která snese velmi přísná měřítka.

Plést se může každý, univerzitní profesor i nevzdělaný plebejec. Můžu se plést i já vlivem náporu zabijácké energie, která z alba doslova tryská. Jenomže tenhle stav trvá už docela dlouhý čas a nemá snahu polevit, takže si můžu pro sebe s klidem říct – tohle se povedlo. Jen houšť, noste to po kyblích a pište to hráběma!!!

Medyed

monasterydead.ru/

facebook.com/monasterydeadspb/

instagram.com/monasterydead/