Recenze: Midnight Scream - Dark Blood (2017)

4Pokaždé, když mi od SMA přistane na pomyslný redaktorský stůl další kousek, je se na co těšit. Tuhle tradici neporušují ani MIDNIGHT SCREAM. Kapela není žádná neopeřená hydina (po našemu drůbež) se skořápkou na zadní části těla. „Dark Blood“ je již osmým počinem této bandy z Veľkého Krtíša. Prostě žádní zelenáči, a na výsledku je to po čertech slyšet. Jejich melodičtější silový thrash s výrazným přesahem do dalších metalových odnoží je jako mucholapka nebo neřkuli mravkolev – chytne a nepustí. MIDNIGHT SCREAM, lze poznamenat, nenabízejí zhola nic nového a převratného. Ono to nikterak převratné je provedeno natolik šťavnatě a s citem pro melodii, že to pomotá kebuli i protřelému závislákovi na metalu, mou osobu nevyjímaje. 

Předzvěstí budiž úvod v podobě úvodní a titulní „Dark Blood“, zvuk jak brus a dvě na sobě nezávislé vokální polohy, z nichž zvlášť tak melodická je přimo magická (trochu mi připomněla Matta Barlowa z famózních ICED EARTH). Zde se bude něco dít a nezůstane jen při prvním výbuchu, tento rozhodně není náhodný a osamocený. Běs propuká s „Born In Bitterness“, jeden by měl pocit, že omylem vrazit do přehrávače něco novějšího od KREATOR. Ta podoba je sice zřejmá, ale o nic okatého se nejedná, jen ta výstavba skladby německé velmistry jasně evokuje. Hráčská zdatnost a solidní technika naprosto jednoznačně přidává plusové body nejen této věci. Následuje „ The Ma´At“, hodně zajímavý kousek se silnou nosnou melodií, který se zas tolik oproti předchůdci tolik dopředu nežene. Tahle „power“ podoba kapely mi zvláště šmakuje. „Lesson Learned“ přidává na thrashové zběsilosti, melodika neskomírá a postupně získává mírně navrch. Další zvolnění přichází s „ Giant“. Skoro až heavy skladba, výrazem ve stylu již zmíněných ICED EARTH, případně NEVERMORE, poutavá a silná melodická záležitost, což v plné míře platí i o „Hanged God“. Do sladkobolné balady má naštěstí na míle daleko, na vylámané zuby nedochází, tahle pomalá věc je hodně slušná a vhodně zpestřuje atmosféru alba. „Armorius“ by měla sednout jak poklička na hrnec každému bláznovi do chromu větru ve vlasech. Celkovému pojetí alba se tahle motorkářská skladba poněkud vymyká, je to spíše takový rock´n´roll, ve výsledku však nijak rušivě nepůsobí ani z důvodu textu v rodné slovenštině nestojí mimo zbytek skladeb. To „Palindrome“ znovu přikládá pod kotel. Závěr alba je opět melodicky thrashový, dravý a technicky elegantní zároveň.

MIDNIGHT SCREAM se „Dark Blood“ rozhodně neztratí. Dostatek nosných nápadů, tvrdý a křišťálový zvuk, to vše završeno do muzikantskou nápaditostí. Všechny vlivy pochytané v širším záběru metalového spektra se MIDNIGHT SCREAM podařilo přetavit do zajímavého a poutavého celku, který během osmi zastávek za třičtvrtěhodinu hracího času nijak výrazně nepadá k průměru a o příznacích nudy nemůže být řeči. „Dark Blood“ je hodně chytlavé album, které má tendenci se zavrtat pod kůži a dlouho tam zůstat s nutkáním ho poslouchat dokola. Je načase se popídit po předchozích nahrávkách…

Medyed

facebook.com/MidnightScreamSlovakia/
bandzone.cz/midnightscream