Recenze: METAL CHURCH – Congregation Of Annihilation /2023/ Rat Pak Records

Po předčasném odchodu Mika do metalového nebe jsem budoucnost METAL CHURCH neviděl příliš růžově. Tím silněji se mnou cloumá aktuální album, z jeho energie cítím neurvalost a zápal prvních dvou desek, které lze bez přehánění považovat za stěžejní pro metal jako styl vůbec. Za osiřelý mikrofon se postavil Marc Lopes, o němž jsem již u nás ztratil slovo se sólovými aktivitami ROSSE THE BOSSe. Jeho řízný a nakřáplý vokál do originálního stylu METAL CHURCH skvěle zapadá a dosti mi připomíná původního křiklouna Davida Waynea.

Kurdt Vanderhoof a spol to nejenže nezabalili, ale vytáhli se s deskou, která zní naprosto skvěle a prezentuje METAL CHURCH ve formě, jakou jsem popravdě nečekal ani ve snu. Marc Lopes působí dojmem, jako by byl v kapele minimálně dekádu a odkroutil s ní řadu turné a několik alb. Někomu jeho projev může připadat jako uřvaný a už trochu vyjetý přes míru, ale ne to se dá zvyknout a vzhledem k nabroušenému charakteru desky se jeho ječák vřeštivý ideálně hodí. Je to možná až moc velká drzost srovnávat novinku s naprostým kultem „Metal Church“ a „The Dark“, nicméně to byla první myšlenka, která mi proletěla hlavou při poslechu „Congregation Of Annihilation“. Pomalu čtyřicet let, dělící „Congregation Of Annihilation“ od této zásadní dvojice, nesporně hraje svou zásadní roli. „Congregation Of Annihilation“ má skvěle padnoucí moderní zvukový kabátek a už vůbec se nejedná o konzervu, zamrzlou v časové smyčce. Tahle deska šlape jak parádně seřízený lis ve válcovně plechu při plném provozu a vydechnout nechá až po odeznění poslední skladby. „Congregation Of Annihilation“ je deska, která se poslouchá nahlas a na jeden zátah. Ani mě nenapadlo, abych si třeba dal uprostřed pauzu na kafe a cigáro, to prostě nejde. Gentlemanská elegance „Human Factor“ a „Blessing In Disguise“ nebo hard´n´heavy syrovost „Hanging In The Balance“ uvolnila vedoucí pozici kousavé agresi, která nemá daleko k formě současných OVERKILL. To je styl, který je mou vyloženě srdeční záležitostí a svádí mě tak trochu přivřít oko a nechat se bez zábran strhnout přívalem radostných substancí do krevního řečiště. Tolik skvělých riffů a strhující energie, to žádného metalového pošuka prostě nemůže nechat chladným!

Veteránský status není METAL CHURCH na obtíž, aby rázně ukázali metalovému potěru, jak má znít řádně nakopnutá metalová tradice. Navzdory ranám osudu kapela neztratila nadšení a zápal pro věc, které jsou cítit z každé skladby. Jedenáct songů včetně dvou bonusů postrádá slabší kusy, spontánní symbióza metalové klasiky s dravější formou zní velmi čerstvě a přesvědčivě, jako by pádící čas přestal platit. Nával strhující energie nastupuje bez průtahů a roste postupně s dalšími poslechy. „Congregation Of Annihilation“ kvalitou svého obsahu dorovnává své nejslavnější momenty kapely a s úspěchem je převádí do současného stavu věcí metalových. Jak nadčasový je originální rukopis METAL CHURCH, je právě nádherně slyšet na „Congregation Of Annihilation“. Skvělá práce!!!

Medyed

metalchurchofficial.com/

facebook.com/OfficialMetalChurch/

​​​​​​​