Recenze: MEGADETH - The Sick, The Dying... And The Dead! /2022/ T-Boy Records

To bude zase (už se tak děje) bouřlivých diskuzí a sporů, jak už to není ono a jak se „The Sick, The Dying... And The Dead!“ nemůže rovnat vrcholům diskografie, o personální turbulenci nemluvě (osobně jsem u toho nebyl, nepískal jsem jim to a ani jim k tomu nesvítil, abych na to měl smysluplný názor, takže k odchodu Davida Ellefsona tu nepadne ani slovo). „The Sick, The Dying... And The Dead!“, a to je mi jasné od samotného začátku, kdy dohrála poslední skladba během prvního poslechu, do puntíku splnilo má očekávání. MEGADETH netočí průserové desky  - o „Risk“ si mysleme, co chceme, ale i tohle album je všechno ostatní, jen ne slabá nahrávka, akorát se pustilo natolik daleko, že zůstalo nepochopeno a nedoceněno. Mnou nejméně oblíbené zůstávají dvě desky - „The World Needs A Hero“ spolu se „Super Collider“, tedy prozatím. Není všem dnům konec a pořadí se s ubíhajícím časem částečně mění, kromě stupňů vítězů - tam je léta letoucí klídek a pohoda.

„The Sick, The Dying... And The Dead!“ je album z těch přímočarých, technické laskominy ustupují do pozadí ve prospěch přehlednější struktury skladeb v technicky precizním zpracování, jak káže vysoký kapelní standard. Velmi chytlavě funguje vyšší počet rychlých skladeb a celkově vzdušnější, přičemž stále dosti tvrdý sound alba. Výsledek je poměrně konzervativní a připomínající atmosféru desek řekněme vrcholného období MEGADETH na přelomu osmdesátých devadesátých let, ovšem nečekejme nějakou trvanlivou konzervu, „The Sick, The Dying... And The Dead!“ zní velmi čerstvě, ubíhá velmi hladce a razantně kupředu a co především - prakticky bez použití výplňových hmot. Leccos se nechalo vytušit v souvislosti s předchozím albem „Dystopia“, MEGADETH s přehledem navazují na předchozí kvalitativní úroveň a opět jak bývá jejich milým zvykem, jdou na to z jiné strany, přičemž jsou v jádru stále titíž. Tentokrát se svezli na přehlednější vlně a dopadlo to snad nejlépe jak mohlo. Jelikož jsem za třicet let (už…) navyklý, že desky MEGADETH působí pozvolna a vynášet finální verdikt na základě prvotního dojmu je věc krajně ošidná, se sepsáním recenze jsem nespěchal.

Velmi příjemně jsem překvapen z dramaturgie a z následné gradace desky - nesází na prudký start a postupný pokles napětí - ono to ani dost dobře nejde, silné momenty se rozprostírají napříč stopáží až k úplnému závěru a působí mi solidní mrazení. „The Sick, The Dying... And The Dead!“ je přirozeně chytlavé a dynamické album, výrazný podíl na tom mají rychlé skladby, plné nakažlivé energie s odkazem na klasický heavy metal, zdrsnělý do syrové původní podoby thrash metalu, na to má ostatně Dave Mustaine tvůrčí patent a právě na tomhle albu jej předvádí v parádní formě. Nápady…to je to, oč tu běží. „The Sick, The Dying... And The Dead!“ lze díky jejich množství bez přehánění hodnotit jako skvělé album a díky vynikajícím aranžím a stejně tak vynikající produkci, kterým se podařilo těch pár ne vyloženě slabších, říkejme spíše méně výrazných momentů přehlušit. Za sebe jsem spokojen a potěšen, má očekávání jsou nejenže naplněna, ale i výraznou měrou překonána.

Medyed

megadeth.com/the-sick-the-dying-and-the-dead/

facebook.com/Megadeth/

instagram.com/megadeth/?hl=en

Spotify - Megadeth