Recenze: LLYR – Wings /2023/ Magick Disk Musick
LLYR budiž důkazem, že hitovost sklade
b nutně nemusí být důkazem laciné podbízivosti. Doom death metal s gotickou stopou mi poslední dobou vcelku dost chybí a pravidelně řadím zpátečku do druhé půle devadesátek k dobovým deskám. LLYR se tuhle mezeru povedlo solidně zaplnit, a to po dlouhých třinácti letech od předchozího a zároveň debutového alba „Two Years Of Emptiness“. „Křídla“, ač deska ve stylu, který svou vlnu popularity má dávno za sebou, na mě nepůsobí jako na mě nepůsobí jako relikt zpřed pětadvaceti let, na který si někdo vzpomněl a konečně se rozhoupal s jeho vydáním. Naopak, „Wings“ zní velice čerstvě a současně.
Předem zdůrazňuji, že „Wings“ není album na jeden, dva poslechy, i když k tomu svou srozumitelností a písničkovostí jednoznačně svádí. Skladby jsou bohatě emočně navrstvené a k jejich plnému vstřebání poslech na jedno ucho rozhodně nestačí. Prolínání death metalu, temné melancholie a gotické magie vytváří pestré spektrum nálad, kdy každá ze skladeb má svůj vlastní příběh a v zásadě se příliš nepodobá těm ostatním. Úvodní „Asylum“ svádí k dojmu, že album bude přehledně písničkové a bude na něm převládat taková ta sametová elegance gotického metalu, v čemž pokračuje následující „Black Lodge“, nicméně ke slovu se dostává výraznější death metalová stopa a podmanivá melodika, táhnoucí náladu skladby do odlišnějších vod. „Crowned (By The Leaves)“ poutavě brnká na epičtější strunu, kontrast growlu a ženského vokálu v kombinaci s čistým zpěvem v chytlavém refrénu spolu s proměnami nálad vytváří poutavý a dramatický příběh. Následuje „Nibiru“ – melodický death metal propletený decentní elektronikou. Pořád mi v hlavě vrtalo, kde jsem slyšel podobný skladatelský přístup, a to nejen v případě „Nibiru“. Pak mi to došlo, „Wings“ by se dalo přirovnat k „Revolution D.N.A.“, snad nejméně typickému albu SEPTIC FLESH. V žádném případě nechci otevírat diskuzi na téma vykrádačka, LLYR jsou natolik zkušení a osobití, že tyto aktivity nízkého charakteru nemají vůbec zapotřebí. Elektronice se nevyhýbá ani „Rebellion“, kapela přidává na razanci a švihu a směrem k závěru alba hází do placu jednu hitovku za druhou. Členitá a dramatická „Fall Of Love“ vyváženě spojuje doom a death metalové elementy do silného temně melancholického celku. Zpočátku mi tahle skladba připadala jako taková šedá myš, krčící se v koutě, ale je tomu zcela jinak. Skladba jen potřebuje dostatek času na rozvinutí v uších, pak se dějí velmi zajímavé věci. Titulní „Wings“ má stejně daleko ke gotickému doom metalu jako k melodickému deathu. Ideální styčný bod LLYR trefili na výbornou a „Wings“ aspiruje na vůbec nejsilnější věc na albu. Závěrečná „Lady Temptress“ zaplouvá do death metalové bažiny po hlavě. Nejdrsnější skladba na samotný závěr? Proč ne, ideálně se sem hodí, a navíc si udržuje dostatečně volnou formu a moment překvapení...a je to cover, konkrétně od TIAMAT, čímž je další moje znalostní mezera venku v plné nahotě.
Civilní, nijak nepřeřvaná produkce desce dodala velmi živý a přirozený charakter. Sympatická „obyčejnost“ LLYR pak ve finále znamená silný posluchačský zážitek, jen se mu musí jít kousek naproti. „Wings“ na mě zpočátku působilo jako ničím zvláštní, ale přesto velmi solidní doom / death metalové album. S každým poslechem navíc se situace mění – „Wings“ je všechno ostatní, jen ne nevýrazná tuctovka. Pouze potřebuje nějaký ten čas a špetku trpělivosti, než začne jeho vnitřní kouzlo naplno působit.
Medyed
Komentáře