Recenze: Laid to Waste - Mental Decay (2017)

SUPPORT UNDEGROUND, věrni svému názvu, mají vcelku citlivý čich na thrashové, a na deathové spolky rovněž z metalového sklepení (toto kritérium a k němu vzatý název determinuje toliko objem světské slávy a všeobecnou známost těchto kapel mezi průměrnou populací). Dalšími jsou plzeňsko – američtí LAID TO WASTE, thrashová mlátička, kterážto ten US styl ani nemusí trénovat, jelikož a nýbrž protože ty Amíky v sestavě má a tato kombinace české kotliny a země neomezených možností a botoxového úsměvu se projevuje v pořadí druhým albem jednoznačně ku prospěchu věci nás vymlácených hlav, které pamatují první vlnu v plné síle, kdy to na zádech a dalších částech těla nosil našito kdejaký jouda nevědoucí ani prd o co vlastně go, hlavně že že to dělalo rambajz a nechala se na to sbalit leckterá vnadná kůstka. 

Tímto úvodem je definováno vše, co bude následovat. Od LAID TO WASTE nečekejme žádnou patlaninu čehokoliv moderního do jedné beztvaré směsi, jak je poslední dobou děsná móda ne nepodobná situaci, kterak si pejsek s kočičkou druhdy usmysleli uklohnit dort a pak z toho jednomu zlému psovi, co šel náhodou kolem, bylo pěkně blivno. Tady se jede pěkně podle starého mustru a čarodějovým učňům to jde tak, že pan mistr sice řekne, že na adjunkty to není vůbec špatné, ale...že mají ruce volšový a hlavu dubovou a něco v tom smyslu, že dlouhá cesta plná dřiny a odříkání rozkládá se jako propast před nimi. Ono to není žádný průšvih ani naivní školácký pokus, ba o deset příček lepší se zdá můj pocit z druhé plnohodnotné fošny této mé maličkosti milé a sympatické party. „Mental Decay“ není jen a pouze (teda ne, že by to i nestačilo) o vysokoobrátkové drbanině, dochází na výrazné přesahy do hřmotného syrového hard‘n‘heavy, až by nebožtík Lemmy uznale pokývnul, potáhl z cigára a s chutí si usrkl Jacka. Kdo máte zažrané pod kůží první dvě alba mistrů OVERKILL jako já, tak přesně pro Vás bude tahle forma a klasicko – thrashový zátah. Obddobný je však pouze přístup k materiálu a surovině, LAID TO WASTE mají vlastní šmak a koření, a tahle grilovačka na starý způsob má potenciál přilákat novou krev se sluchovody nesměrovanými více směry, ochotnou pátrat i opačným směrem, než jenom na plný knedlík hrrr dopředu, kdy snadno přehlédnou ceduli z hlavní a po pár kilometrech ani nevědí, kam si to mastí. Není od věci pravidelně zvolnit a podívat se do zpětného zrcátka, ve kterém lze v mnohých případech uvidět věci nevídané. LAID TO WASTE nejsou těmi bezhlavými sprintéry, v tom bahnitém rybníčku naposledy vybagrovaném někdy v druhé půli osmdesátek, jsou doma, nedaleko staré, stále na plný céres šlapající ocelárny vedle dálnice, na které se s větrem o závod projedou a šupky zase zpátky, kde jsou sami sebou, stranou od moderních vymožeností, které jim beztak říkají pendrek. 

„Mental Decay“ by se takto zdálo nostalgickou retro záležitostí pro fotříky a maminy. Dnešní doba je ovšem i úžasná mimo jiné v jednom směru, vedle sebe fungují moderna, metalová klasika pamatující tuzemský reálně socialistický experiment, stejně tak jako šťavnatý a řízný thrash přirovnatelný ke koňské dávce energetického nápoje, který dávno neprodukují jen pamětníci a původní machři. Jedněmi z později s vyznamenáním vyučených jsou LAID TO WASTE. „Mental Decay“ má po celou stopáž vše, pro co se vyplatí tento styl hrnout do uší, grafickou stránku alba nevyjímaje, vše jak z hloubi zlatého metalového věku, přesto nic, co by působilo zadýchaně a zvětrale. Za mě plný počet bodů, v případě, že bych někdy bodovat začal, k čemuž ani omylem nedojde.

Medyed

bandzone.cz/laidtowaste/
facebook.com/laidtowastethrash/
supug.cz