Recenze: LABYRINTH – Welcome To The Absurd Circus /2021/ Frontiers Records
Stálice melodického power metalu a 
záruka kvalitní muziky, to jsou bezpochyby Italové LABYRINTH. Roku 1998 jsem si sám pro sebe tipoval, že se vzestupem STARTOVARIUS a krajanů RHAPSODY zažijí stejně zářivou hvězdnou hodinu i LABYRINTH. Sice to tak úplně s ohledem na světskou slávu nedopadlo, to však na kvalitu následujících alb nemělo zásadní vliv. Sestavou prošlo značné množství muzikantů, fungování tohoto metalového „srdcového trumfu“ z Apeninského poloostrova se však nezastavil. Pokud správně počítám, „Welcome To The Absurd Circus“ je devátým řadovým albem a jak jsem průběžně pročítal recenze u kolegů od „konkurence“ k minulým albům, kapela během uplynulých dvou dekád neutrpěla výrazný kvalitativní propad, což není vyložená samozřejmost a příliš častý jev.
LABYRINTH, kapela, jejíž jméno sice nebylo vyloženě masově skloňováno, si drží skvělou formu i na aktuálním albu. Přes promakanou strukturu skladeb si LABYRINTH stále drží power metalový výraz a na progresivní lajně ujíždějí právě tak akorát, jak situace nezbytně vyžaduje. Klávesová sekce do hry promlouvá dílem významným, ale spíše jako platný spolutvůrce atmosféry a pestrého spektra nálad, tomu odpovídá jednou vytažení do popředí, druhdy vcelku logický ústup do pozadí. Výsledkem je barevná a variabilní, řekněme až hravá výstavba skladeb, tedy až na jednu. Tou je cover „Dancing With Tears In My Eyes“ od ULTRAVOX, na chuť jsem ji přicházel ztěžka, ale nakonec jsem ji vzal na vědomí. Udělaná není špatně, hezky se poslouchá, jen mi nezapadá mezi noblesní a mistrně vystavěné autorské věci, jako bonus track na konci alba by seděla daleko lépe a netříštila by souvislý tok pozitivního adrenalinu, naštěstí tahle odbočka nepůsobí tuctově, je zpracována s respektem k originálu s velmi příjemnou přidanou hodnotou. Další rovinou, nechám-li stranou vynikající instrumentální úroveň – jsou svěží a s odzbrojující lehkostí servírované hudební nápady a vzhledem k faktu, že LABYRINTH neopouštějí power metalové hřiště, jsou tím více výrazné se silným potenciálem velmi rychle posluchače nenásilně přimět k soustředěnému poslechu bez toho, aby zněly vyumělkovaně a už vůbec ne na prvoplánový efekt. Vypichovat nejsilnější momenty alba téměř ztrácí smyslu, nalezneme je napříč všemi jedenácti skladbami včetně zmíněné předělávky, se kterou jsem měl onen zástupný problém.
Po takové době aktivní činnosti by LABYRINTH měli jistý nárok na určitý podíl vzduchu v systému a nikdo by se tomu příliš nedivil, ale neděje se tak, „Welcome To The Absurd Circus“ má energie na rozdávání. Lehčí polohy jsou přirozeně proloženy ostřejším výrazem a rychlejšími pasážemi, dohromady vše funguje jako velmi životaschopný celek, který nepotřebuje samoúčelné výplně hluchých míst, ta buď neexistují (já je tedy na albu v míře, která by hrála roli, nezaslechl), nebo jsou velmi šikovně odsunuta do pozadí. Hodina muziky špičkové kvality nechává za sebou řadu stylových souputníků a jednoznačně potvrzuje výjimečné postavení LABYRINTH na power metalové scéně. LABYRINTH aktuálně vedou peloton, a já čekám, kdo přejde do trháku a stíhací jízdy, adeptů bychom měli dost.
Medyed
Komentáře