Recenze: KRYPTOS - Force Of Danger /2021/ AFM Records
Ne každý má za cíl sledovat aktuální trendy a honit se za nimi. Indická mlátička KRYPTOS to má úplně naopak. Staré pořádky, kdy heavy metal vládl světu, jsou pro ně zákonem. Řízný a syrový heavy metal mající kořeny v půli osmdesátek načichlý hrubými základy thrash metalu, toť živá voda pro nás pamětníky a nejen pro nás. A leckterý modernista si přeci může přečísti „Vergilia v originále“. Je až s podivem, jak KRYPTOS dokázali vystihnout ducha doby a s lehkostí ho prezentovat jako by se nechumelilo a rozdíl bezmála čtyř dekád prostě neexistoval.
KRYPTOS nejsou žádní metaloví greenhorni - svou káru tlačí dvacet let a na jejich projevu je to jaksepatří znát. „Force Of Danger“ má v jejich diskografii pořadové číslo šest, sice jsem se k nim dostal docela pozdě, ale lépe pozdě něž vůbec, zvláště když stará metalová škola má v KRYPTOS velmi důstojné bijce. Lehce se by se mohlo stát, že bychom místo upřímně srdečné metalové desky poslouchali tragikomickou kompilaci tradičních postupů v stejně tristní kombinaci se siláckými pózami a tvrďáckou image. Nic z toho se však na „Force Of Danger“ neděje. Od prvních tónů „Force Of Anger“ musí být byť průměrně zkušenému posluchači jasné, o co se jedná. KRYPTOS nejsou žádní navonění šampónci, tohle je těžká metalová váha, která na nějakou tu propálenou díru od kolem poletujících jisker nekouká. Syrová linie, na jednom konci spojená se syrovou rockovou klasikou a na tom druhém s počátky thrash metalu, nepřipouští slabé povahy příliš blízko a ani se v tom nemusí příliš angažovat - vzdají to samy. Produkce ctí tradici a moderními zvukovými vymoženostmi si hlavu neláme. To, že album zní krásně „true“, ovšem neznamená, že je to nějaký studijní materiál pro archeologa. „Force Of Danger“ dokáže udělat pořádný průvan a rozhodně to nevypadá, že by chtělo v parku krmit ptáčky. Je neurvalé, dravé podle věčného receptu „It´s only rock´n´roll“. Start je strhující, to samé lze říci i o následující „Hot Wired“. Zprvu jsem měl dojem ten, že se jedná o syrový thrash metalový nášup, jenže poměrně rychle se na povrch derou klasické heavy postupy a je to mnohem zajímavější, než se zdálo. „Hot Wired“ ještě malinko klame tělem, ovšem „Dawnbreakers“, to už je šťavnatý a plnokrevný heavy metal. Zemitý riff, krásně těžký spodek, melodické sólo, nic nového přesto skladba nepostrádá moment překvapení hlavně díky nasazení a svěží nápaditosti - jsem polapen a ochočen!!! „Thunderchild“ potvrzuje dominanci metalové klasiky, akorát mnohem razantněji tlačí na pilový list, riff jako motorová pila zahryzlá do kmene, skvělá gradace, tuny energie a nadšení, tohle prostě musí bavit každého, komu klasický metal zvládl vypálit na čelo cejch!!! „Nighthawk“ se zčásti vrací k úvodní řežbě, nicméně s výraznější melodikou, stokrát stejně a přesto jinak - každá ze skladeb na „Force Of Danger“ tvoří součást pevného celku, přesto bez problému obstojí sama za sebe. „Omega Point“, málem až „Hoffmanovský“ rukopis (zkuste si vzpomenout na Acceptovské klasiky a pochopíte), nakažlivá atmosféra a energie, tohle se prostě neomrzí. Jako by mi bylo znova čtrnáct a z pomačkané kazety se na mě hrnou nesmrtelné metalové klenoty. Jenže teď se píše rok 2022 a já zobu z ruky partě Indů, ANO, až tak to mají chlapci zmáknuté, až tak jim to věřím. Titulní „Force Of Danger“ plynule navazuje, více sevřená a šlapavější, spontánně svádějící ke zvednutí pracky ke hrození, dokud v křeči nepřipaží. „Shadowmancer“ jako uzavíráček rozhodně a v plné míře nestojí opodál - snad nejvíce rocková věc, proto se snad ideálně hodí na úplná závěr alba. Přirozenost, s lehkostí servírované energie a skladatelská zručnost. Co můžu žádat více???
„Force Of Danger“ neztrácí čas s líbivostí a oblibou mas. Berte nebo nechte být - tohle je heavy metal v luxusním balení!!!
Medyed
afm-records.de/en/k/132-kryptos-2.html
Komentáře