Recenze: KRABAT 1984

Tak nejdříve pro mladší na vysvětlenou proč název alba 1984. Má to své hluboké opodstatnění. 28. 4. 1984 se odehrála poslední rocková noc v podání dvouletého čarodějova učně. Krabatu bylo odejmuto povolení. Tak skončil čarodějův učeň. Poté Krabat existoval jen na magnetofonových kazetách a 35 let se nedělo v podstatě nic. Není to ale pravda, hlavní protagonisté Krabatu hráli v jiných kapelách, ale to až někdy jindy v jiném článku.

Takže pojďme na album 1984.

Co říct na zahajovací song Co bude dál? Snad jen nejznámější a asi nejvíce profláknutý song, který zahajuje jak nové CD, tak zahajoval i poslední vystoupení Krabatu v roce 1984. V písni je velmi zajímavě použit megafon, který je použit na CD víckrát. Všimli jste si malé změny textu oproti původnímu? Kolik vlastně textů k písni Co bude dál Pavel Řehoř má?:) Já znám původní (Krabat, Maxon) poté změna textu úvodní části v roce 1987 (DETTO) poté verze 1990 (DETTO s bratry Dadákovými) a nyní verze Krabat 2019.

Co se týká textů, tak tam je obrovská síla Krabatu, je až neuvěřitelné, jak texty od 18-ti letých mladíků z 80-tých let jsou nadčasové a neuvěřitelně pravdivé pro nynější dobu. Textařský tandem Řehoř/Jegr se postaral o všechny texty krom Naděje. Když už jsme u Naděje, je až dech beroucí jaký má tento song náboj a tento náboj se povedlo dostat i na CD. U závěrečného dvojsóla úplně mrazí v zádech. S těmi texty nemám úplnou pravdu, protože na Fialkách (zlidovělý název pro Fialové gatě) se určitě nemalou měrou podílel Slávek Fric, a to nejen textem, tak i zpěvem. Co se týká zpěvu, na albu se až na zmíněné Fialky, podíleli dá se říct rovnoměrně Pavel Řehoř a Tomáš Jégr.

Krabat je hard-rock, a to ten nejsyrovější, jaký snad může být. Toto se měrou vysokou ukazuje na celém albu. Rytmika Fric - Navrátil funguje až se strojovou přesností. Slávek je mistr v citu pro rytmus a technik, nakterého v našich vodách hned tak nenarazíte. Jirka a jeho basa je plna nápadů a třeba v Už nejsou je naprosto famózní. Pavel Řehoř jako back kytara je bezchybná, přesná a ve spolupráci s jedním z nejlepších rock bluesových kytaristů na Zemi (nyní tak těžce zkoušené) Tomem Jegrem tvoří celek, na kterém hledat chybu ani snad nejde. Všimli jste si naprosto fantastického zvuku ala Soundgarden v závěrečné Vrať se? Tak si pusťte Black Hole Sun a poté Krabat Vrať se. Kdyby Krabat mohl nahrát LP v roce 1984 a měl sebou již tehdá mistra zvuku Petra Slezáka tak předstihl Soundgarden o podstatnou dobu, protože ti teprve v roce 1984 vznikli. Krabat je symbióza hard-rocku, blues, panku, metalu a nové vlny. Tak jen tak ze zajímavosti si zaškatulkujeme, nemám to škatulkování rád , ale jen tak z dlouhé chvíle.

Hard rock – Tak pojď a neváhej, No tak si běž

Blues – Už nejsou, Vrať se

Punk – Páteční noc, Strýček Véna Peprný

Metal - Naděje, Černá ovce

Nová vlna – Na nic se neptáš, Fialový gatě

Krabat je ale hlavně svůj a to bylo je a bude to proč jej lidé milovali, milují a věřím že budou milovat.

Co říct na závěr. Krabat šlape jak hard-rockový dinosaurus, který nic nezastaví. Kluci jménem všech příznivců a pamětníků Díky!!!!Bigbeat musí být nikdo nám jej nesmí nikdo nikdy nesmí vzít.

P.S. Co bude se skladbami, co se na CD 1984 nevešly. Máte toho ještě mnoho, co by se mělo pořádně nahrát. A nevěřím, že i v hlavách nemáte nějaké novinky.

 Tady Ruda.