Recenze: KONKLÁVE / ZMARCHROB /2022/ Sepulraphon Samizdat Records

Zmrtvýchvstání klasických kazet je tu a nejedná se jen o jednorázový závan nostalgie. Pro mě jedině klika, že si doma jednu kazetovou mechaniku udržuji při životě, páč jinak by tento a vzápětí následující článek neměly šanci vzniknout. Tato a následující specialitka totiž vyhází jen pouze ve formátu MC, takže jiné cesty, jak se k tomuto matroši dostat pod kůži, než seznat si kazetový přehrávač nebo prohrabat domácí sklad veteše se stejným cílem, prostě není. Split-EP toho neosahuje nijak zvlášť mnoho, nicméně roli speciální a i dosti raritní nahrávky plní beze zbytku. Každá z kapel se vytasila se dvěma skladbami reprezentujícími dva diametrálně odlišné přístupy k black metalu, nicméně účinek je zaručen v obou případech. Grafika obalu jasně napovídá, o čem že to bude. Obal je to velmi roztomilý - jepťuli je výprask na holou zjevně u těch míst, kterých trest týká. A v klídku si čte…

Strana A - KONKLÁVE - psina církevní…

Trojice důstojných pánů (dle ústroje povedené trojice bych si tipnul minimálně na biskupy) - Padre Kvok, Padre Karas a Padre Teofil se toho evidentně nebojí. Extrémně náročná pracovní náplň kontrolního orgánu církevních institucí, resp. její výsledky přiměly důstojnou trojici k bohulibému záměru svá zjištění zhudebnit. Jen mám poněkud obavy, že se to vrchnímu šéfovi moc líbit nebude. Ale konec fantazírování, KONKLÁVE sází na přehlednou výstavbu songů a čitelný, méně zahuštěný zvuk, čímž jsou jaksi přístupnější a otevřenější, než bývá hrubější křídlo black metalové scény. Lehčí, méně puristický přístup činí KONKLÁVE přístupnějšími širšímu publiku při současné, notně provokativní a dekadentní atmosféře obou skladeb. Že klér někdy nebývá tak nebesky ctnostný, jak by se pravděpodobně slušelo a čekalo, je pro KONKLÁVE stěžejní téma. „Abbathyše“ (hezký dvojsmysl) a „Ministrant“ již podle názvů dávají tušit, že pro KONKLÁVE nejsou církevní skandály zapovězenou otázkou a servítky si brát nebudou. Ve spojení s kořeny black metalu, tj. syrovým heavy metalem, lehce „šmrncnutým“ devadesátkami v severském střihu, působí KONKLÁVE velmi jistým dojmem a rozhodně ne prvoplánově.

Strana B - ZMARCHROB - Ohlasy písní kremačních ke konci světa

Dvě skladby páně ZMARCHROBa rázně ukončují fázi černého humoru, humor tímto končí a zbývá pouze černá, děsivá černočerná temnota, která rychle zalézá za nehty. „Poslední mše“ se vleče jako nekonečný zástup truchlících za černým spřežením, kdy krchova zdaleka ještě nevidno a není vůbec jasné, kdo to má za sebou a kdo se ještě s posledních sil klepe. Zmar a nicota se blíží a modlitby ničemu neprospějí, temnou oblohou se rozléhá soundtrack ke konci světa…tak bych zhuštěně popsal své pocity z „Poslední mše“.  „Poslední soud“ se zařezává až ke kosti, oproti „Poslední mši“ je to ostrý obrat neméně ostrým a nenávistným směrem. ZMARCHROB se již několikrát převedl jako zdatný tvůrce temných nálad, zde na omezeném prostoru dvou skladeb vytáhl co skladbu další dvě roviny, které předtím nebyly tolik patrné a tak v popředí - pochmurnost a beznaděj. Působivost obou věcí je neoddiskutovatelná, byť opět a jinak tomu nebude, nebude mít to správné kouzlo pro široké zástupy publika.

Já věděl, že se nemám kazeťáku zbavovat, stejně tak gramce. Cesta k ne úplně běžným, však o to zajímavějším nahrávkám tak zůstala otevřena dokořán.

Medyed

bandzone.cz/zmarchrob

facebook.com/zmarchrob