Recenze: KK´s PRIEST - Sermons Of The Sinner /2021/ EX1 Records
Upřímně řečeno, ten název mě 
zvládl mírně vyděsit. Neberu KK Downingovi nesporné zásluhy na legendárním statusu JUDAS PRIEST, akorát jsem se obával výsledku jeho snažení na debutu jeho kapely. Strašák v podobě druhořadého klonu „Jidášů“ se mi v hlavě rotoval od momentu, kdy jsem zaregistroval, že KK cosi peče a zůstal tam až do odeznění poslední skladby na „Sermons Of The Sinner“. Ano, „Sermons Of The Sinner“ je neskrývaná hra na jistotu, a nečekal jsem ani nic jiného. Že si mistr přizve Rippera za mikrofon, jsem ne že přímo očekával (nejsem Libuše ani Sibyla), ale tahle možnost se vcelku nabízela.
Ať chci nebo ne, srovnání s JUDAS PRIEST se vyhnout nejde. KK Downing má, stejně jako další členové „Jidášů“, na klasický metal patent a je zhola nemožné očekávat něco jiného, kdo jiný by měl prezentovat ta nejrigidnější klišé heavy metalu než ten, který je spoluvytvářel a byl in natura u toho. KK´s PRIEST prostě měli rozdané karty již v tom momentě, kdy jejich zrod vešel ve všeobecnou známost. „Sermons Of The Sinner“ má zcela logicky „jidáší“ atmosféru, řekl bych i z jistého pohledu silnější, než má „Firepower“. Album zcela nepokrytě navazuje na nedostižného „Painkillera“ – ambiciózní směr, pravda…autorský rukopis KK Downinga a Ripperův vokál album jasně ukotvuje, ovšem díky instrumentálnímu přispění dalších členů kapely je „Sermons Of The Sinner“ poněkud jiné album bez zbytečných infantilních snah se za každou cenu vyrovnat stylotvorným metalovým albům. Nádech jednoho z metalových opusů magnum samozřejmě nelze ignorovat, nicméně na kámen úrazu v podobě revivalu JUDAS PRIEST dochází pouze zčásti a k mému radostnému zjištění album netáhne do nepříjemné roviny trapného pokusu nevalné kvality a už vůbec ne křečovité pózy, kterou nelze brát vážně, byť řada názorů právě v tomto smyslu se vyrojí a na albu nenechá nit suchou. Za sebe bych na „Sermons Of The Sinner“ určitě nebyl tak naježený, na to má velmi solidní fazónu a velmi dobře funguje jako celek. Na prudkou originalitu jsem rovnou zapomněl, o tom to opravdu nebude. Nejzásadnějším bodem, na kterém „Sermons Of The Sinner“ stojí a padá, je dostatek silných nápadů a následně dobrých skladeb. „Sermons Of The Sinner“ na tom není vůbec špatně, určitě nepůsobí jako těžkopádný slon na hliněných nohou, ba přímo opačně. Album je elegantně lehké a zdravě sebevědomé, na nemalé množství vynikajících momentů ani nemusím dlouho čekat. Úvodní dvojici „Hellfire Thunderbolt“ a „Sermons of The Sinner“ nemám co vytknout, dostávám přesně to, co jsem očekával, obě skladby mi způsobují to správné mrazení bez pocitu, že zde probíhá bezskrupulózní recyklace. „Sacerdote Y Diablo“ pokračuje v úderné a melodické linii, pokračuje i vzrušivé jiskření, které přechází na následující „Raise Your Fists“, energické a šlapavé hitovky. Hitové ambice nepostrádá rovněž „Brothers On The Road“. Vzletný refrén skladbu vytahuje ještě o patro výše a já začínám věřit, že „Sermons Of The Sinner“ nebude jen pokusný výkřik do prostoru za účelem mírného zvíření prachu. „Metal Through And Through“ se pouští do epických výšin a není to vůbec marná záležitost, rozhodně se nenudím, natož abych zíval. Svižná „Wild And Free“ po epické náloži působí poněkud všedně a obyčejně, což zachraňuje emotivní pomalejší pasáž a skvělé prsty lámající Downingovo sólo. „Hail to The Priest“ aspiruje na albový hit, skvělá energie a absolutní vrchol celého alba. „Return Of The Sentinel“ se přece jen trochu krčí ve stínu bombastické předchozí skladby, ale postupem času se dokáže patřičně vybarvit a přesvědčit. No hleďme na něj na borca…ve skrytu duše jsem doufal, že KK Downing bude mít dostatek soudnosti a nevypustí do světa slabý materiál. Ale to, co se nachází na „Sermons Of The Sinner“, rozhodně že není slabé, ono to je velmi dobré, místy až vynikající!!!
„Sermons Of The Sinner“ pravděpodobně nejvíce ocení především pamětníci a srdeční fanoušci, nijak obrovskou díru do světa hitparád proto neočekávám. Naprosto zásadní je ale otázka, zda KK Downing dá dohromady materiál takové kvality, aby dával smysl a neudělal ze sebe karikaturu sebe sama, je prostřednictvím „Sermons Of The Sinner“ zodpovězena. S klidným svědomím mohu konstatovat, že strašákovi můžu dát dlouhodobou dovolenou, než bude strašit jinde. KK sice tahá za kratší konec kdysi společného lana, to ale neznamená, že by ho parta z protějšího konce táhla smykem. KK´s PRIEST rozhodně nezklamali a v mnohém dokázali skvělým způsobem překvapit.
Medyed
Komentáře