Recenze: KILL ALL THE GENTLEMEN - Black Canvas /2022/ Sliptrick Records

Ačkoliv jsem v jádru staromilec, pravidelně se vracející k metalovým základům, na kterých vyrostl a kterého posléze uhranuli ikony thrash a death metalu, samozřejmě neignoruji současné dění na scéně. Jsem sice poměrně dost kritický, ukrutná kvanta kapel zní naprosto totožně včetně zvuku, riffů, struktury skladeb a barvy vokálu. Po technické stránce zde máme mnoho vynikajících kapel, ale všechno mi to připadá jako takové odlidštěné až robotické. Přesto jsem si na nejrůznější - core odvary a mutace časem navykl a pomaloučku a polehoučku se začal seznamovat s neznámým prostředím.

Britové KILL ALL THE GENTLEMEN se v podstatě nevymykají zvyklostem žánru. Prezentují podobu metalcoru výrazně pokukujícímu po death metalu, jakou jsem již měl tu čest strávit prostřednictvím THE BLACK DAHLIA MURDER a především mých srdcových ALL SHALL PERISH. „Black Canvas“ se tváří jako derivát všeho již mnohokrát slyšeného a přesně takhle i působí, pokud jej sjedete po povrchu a nenecháte delší dobu působit. Technicky je všechno v naprostém pořádku, skladby jsou skvěle a precizně zahrané ale…delší čas mi trvá, než se zbavím pocitu, že jsem na návštěvě u neoblíbených příbuzných, ke kterým se jezdí pouze z pragmatických důvodu klidu v rodině. KILL ALL THE GENTLEMEN mají blízko k technickému a melodickému death metalu, což mi osobně nemalou měrou usnadňuje proniknout albu pod povrchovou vrstvu. Do té doby toho se mnou album mnoho nedělá, tak jako že dobrý, ale že bych z toho byl nějak odvařený a pouštěl si to před spaním, k tomu mělo „Black Canvas“ hodně daleko. A jelikož s tímhle stylem mívám tento problém pravidelně, z pragmatických důvodů jsem vyčkal, zdali u alba přece jen cosi zajímavého nevypadne po seznamovací fázi a několika posleších navíc.

A hle, ti KILL ALL THE GENTLEMEN vůbec nejsou tak marní. Sice to nejsou žádní stylotvůrci a posunovači dějin, ale to není nic, co by mi vadilo. Řemeslně mají svou muziku ošetřenou výborně, postupem času začínám vnímat i dost osobitých momentů ve struktuře skladeb, podpořených šťavnatými riffy. Skladby jsou postaveny poměrně vynalézavým způsobem a úspěšně se jim daří nezapadnout do tisíckrát vylouhované šablony „nářez, zvolnění, breakdown a valivá fáze v závěru“, takže album není přebuzená a přehnaně intenzivní na kousky rozsekaná nuda, ač mi to právě tak zpočátku připadalo. KILL ALL THE GENTLEMEN pracují s oběma styly s rozvahou, a to včetně zvuku. Zvuk považuji za naprosto famózní, přestože není za tolik brutální a masivní, díky němu však vyniká skladba jako celek. Jsem přesvědčen, že brutálnější produkce by album unifikovala s masou deathcorových kapel a nakonec by přišlo o poslední zbytky osobitého kouzla, které díky civilnější produkci bezesporu má. Právě to osobité napětí, způsobené funkčním propojením metalcoru s death metalem, může být tím nejlepším důvodem, proč si rozšířit rozhled a popřát sluchu kapelám méně věhlasnějším, které sice žánrem nehýbou takovou měrou, ale nesporná kvalita alb svědčí o dobré práci srdcařů.

Medyed

facebook.com/killallthegentlemen

instagram.com/katgband/

sliptrickrecords.com/kill-all-the-gentlemen/