Recenze: KATATONIA - Sky Void of Stars /2023/ Napalm Records
KATATONIA
kolem mě vždy tak nějak proplula, aniž bych silněji zabral na návnadu. Není to jistě tím, že by dělali špatná alba, to jistě ne. Spíše se mi zrovna netrefili do nálady, i když pojetím své muziky by s tím neměli mít problém. Ať už to je, jak chce, na audienci u mě čekali dlouho předlouho. Jsem možná ochuzen o vrcholné okamžiky předchozí bohaté diskografie, ale jsem nyní téměř hotov dát případným zájemcům písemné prohlášení, že to doženu.
Od „Sky Void Of Stars“ zásluhou své neznalosti jsem čekal mnohem větší hukot - nevím, kde jsem na to přišel, že je podle mých představ KATATONIA daleko běsnější spolek, než to vypadá v reálu. Divoká běsnota to sice není, ale emotivní dávka sofistikované melancholie v každém případě. Nemám žádnou komplexní představu, přes jaká rozcestí se KATATONIA dobrala do současné podoby na pomezí rocku a metalu, na to jsem tuhle partu příliš dlouho ignoroval, ale „Sky Void Of Stars“ zastihuje kapelu ve skladatelské formě, která je hodna ocenění. Po třiceti letech si držet takto vysoký standard, to není úplně běžná věc. Hudební mluva „Sky Void Of Stars“ není navíc nijak náročná na vstřebání, především si hraje s náladami a pochmurně melancholickou atmosférou, skloubenými s uhlazenou produkcí. Ta se může zdát možná až příliš distingovaná a určitě by neškodilo občas přibrousit hrany. Pokud se oprostím od svých subjektivních očekávání, „Sky Void Of Stars“ budí dojem vyzrálého a produkčně zcela dotaženého alba. Produkce nemá za účel retušovat slabá místa, těch jsem na albu moc nenašel, takže by to bylo takové řekněme prd platné. Emoční obsah desky ve spojení s vypilovaným stylem kapely se do plné šíře rozvinuje pozvolna, proto bych doporučil si na „Sky Void Of Stars“ vyhradit více času na nechat desku déle působit, jinak funguje placatěji, než po odpovídajícím usazení v uších. Hitové ambice zvláště goticky laděných skladeb nezacházejí na tenký led líbivosti, zachovávají si zadumanou eleganci a ani v nejmenším z koncepce desky nevyčnívají.
Za sebe nemám zpětné srovnání, jak „Sky Void Of Stars“ funguje v kontextu diskografie kapely, takže nemůžu říci, zdali se právě v souvislosti s „Sky Void Of Stars“ děje cosi výjimečného a pro kapelu přelomového. Pokud se však budu ze zřejmých důvodů soustředit pouze na toto album, vnímám ho jako komplexní, košatý spektákl, schopný upoutat po mnoha posleších. Jsem toho názoru, že „Sky Void Of Stars“, pokud bude zčásti nepochopeno, dozraje do plné krásy postupem času. Úvodní mohutná a dramatická „Austerity“, jímavá „Opaline“ následovaná do gotiky hozenou hitovkou „Birds“ jsou jen takové úvodní tipy na záchytné body z první půle alba, které vás přimějí „Sky Void Of Stars“ doposlouchat v prvním kole do konce. Poté se o slovo hlásí posmutnělá, až baladická „Impermanence“. Původní pocity, že album jede v jedněch kolejích od začátku do konce, berou rychle za své. „Sky Void Of Stars“ rozhodně není fádní nebo snad nudné – snad možná méně metalové, než jsem očekával, ale to neznamená nekvalitní. Hezky se to poslouchá s nadějným výhledem do budoucna, že „Sky Void Of Stars“ jen tak brzy nevyšumí do prázdna.
Medyed
Komentáře