Recenze: KATAKLYSM – Goliath /2023/ Nuclear Blast
Zažil jsem 
toho s KATAKLYSM od roku 1995 dost a dost, jeden by řekl až hafo. Po „Sorcery“ a „Temple Of Knowledge“ přišla pro mě dost krutá rána do palice a s jistou dávkou opatrnosti jsem se ke KATAKLYSM přiblížil až albem „In The Arms Of Devastation“, kdy mi to zase začalo hrát dohromady s vědomím, že původní výraz kapely je definitivně minulostí, ber nebo nech ležet. Změnu jsem strávil zpětně až roku 2006 právě s „In The Arms Of Devastation“ a osmělil jsem se zkusit předchozí desky. Šlo to, někdy líp, jindy hůř. Paradoxně přelomovou „Victims Of This Fallen World“ mám velmi rád, ale trvalo to. Je to takový osobitý mezižánrový hybrid mezi melodickým death metalem, grindem a tehdy velice protěžovaným groove metalem. Tahle deska solidně uspěla ve zkoušce časem a sahám po ní docela často. Zbytkem se prokousávám do dneška, páč nemůžu logicky stíhat všechno…ale vyměkl jsem a KATAKLYSM mi začali vcelku (hodně) šmakovat i po kultovním období prvních dvou alb.
Největší problém jsem měl s chytlavostí riffů, jako by to měli KATAKLYSM předem nalajnované, jako by si řekli, uděláme to tak, aby se to líbilo a moc to někoho nenasralo, aby to bylo takový pěkný a chodilo na nás hodně lidí. Jo, takhle jedovatý jsem byl. Že byli KATAKLYSM KOLEM roku 2006 a později chytlaví až to mlátilo dveřmi, jsem si nevšiml jenom já. Bylo nás víc, komu se to plně nezdálo, já jsem to nicméně po jistém počtu poslechů, protože mi tahle podoba KATAKLYSM nepřipadala úplně blbá, nakonec pobral.
Hezký obal…nemám na mysli tvůrčí invenci Eliana Kantora, to bych opakoval to, čím je už tento přední tvůrce metalových obalů poslední doby všeobecně známý. Zaujala mě ta symbolika, kterak prcek s prakem pošle do kytek hromotluka s převahou tupé síly – vyložte si to, jak chcete.
Zabijácký zvuk…KATAKLYSM zní málem jako nějaký djent nebo dokonce deathcore, ve spojení se zajetým stylem z toho leze hodně zajímavá kombinace a na rozdíl kupříkladu od MESHUGGAH, což je zase jiná a samostatná kapitola, případně od řady djentových a – core kapel má tahle deska velmi živé jádro, daleko od chladných vzorců a pokročilé matematiky.
Nápaditost…“Goliath“ rozhodně není žádná suchopárná slupka motající se v rutinním kolečku, je to zase o ždibec jiné, než na co jsem od KATAKLYSM zvyklý a působí to dosti svěže.
Pokud se budu držet při zemi, abych se nenechal usmýkat přílišným optimismem, chce se mi říct, že „Goliath“ je velmi nadprůměrná nahrávka, a to jak v kontextu diskografie KATAKLYSM, tak i současné produkce. Vzhledem k tomu, že lze KATAKLYSM považovat za zasloužilou, možná až veteránskou kapelu, dokáží se postupnými kroky vyvíjet a svou muziku posouvat dál. Tetelím se blahem sice spíše z desek, které mají blíž staré škole, ale tohle není věru špatné.
Medyed
open.spotify.com/user/kataklysmband
Komentáře