Recenze: Karbon - Smlouva (2018)
KARBON, co se věku kapelního týče, jsou v podstatě dorostenci. Jukneme-li na personální složení kapely, dojem dorostenců se ztrácí jak pára nad kastrolem. KARBON, původně vzniknuvší jako projekt ve svých řadách sdružující členy kapel z Týna nad Vltavou a přilehlého okolí (Kapybara, A5, Carpathia, Scorzonera, Forseti Reims), vypustili do světa na vlastní náklady debutové
EP „Smlouva“ zvané, obsahující pět kousků, a já se teďka na něj zevrubněji vrhám.
KARBON nejsou úplně stylově vyhranění, jejich libá činnost v sobě míchá vícero vlivů – HC, thrash a metalový grunt, vše dochuceno poměrně výraznými melodickými linkami a hutným zvukem. U zvuku se na mžik pozastavím, tento muziku velmi slušně nakopává a žene dopředu. Je sympaticky „hácéčkový“ a ostře metalový v jednom. Bereme-li „Smlouvu“ jako takovou představovací minikolekci, kterak KARBON vidí svůj světonázor, je toto EP dosti pestré. Každá skladba disponuje odlišnou atmosférou, aniž by EP působilo dojmem posbíraných útržků jen tak poskládaných do jednoho celku. Pět šťavnatých skladeb drží při sobě i bez umělých pojiv a je co poslouchat, což viz hnedle dále.
„Smlouva“, titulní kousek, mix thrashových prvků s melodickým metalem, nesporně zajímavá je variabilita tempa a střídání různých poloh vokálu. „Fúze“ začíná zostra v kontrastu s dalším vývojem, který až melancholický a posléze opět cení zuby a vrcholí silovým refrénem. Skočná dupárna „Rallye“ ve stylu sloka – refrén si sice s komplikovaností hlavu neláme, je ovšem účelně a energicky postavená s ambicí se hitově zavrtat do paměti. „Hodinář“ je náladovější, rozjíždí se téměř baladicky, postupně přidává na naléhavosti. „Kritik“ věren svému názvu účtuje s …, vlastně i se mnou :-))), s těmi šťoury, co na muzice hledají každou blechu, a řada muzikantů by na ně vzala první použitelný předmět po ruce a rázným způsobem tento problém sprovodila ze světa. A jelikož je „Kritik“ pátou skladbou v pořadí a tudíž poslední na celém EP, jest referenční vzorek pod značkou KARBON uznán za přezkoumaný.
„Smlouva“ je přímočarý a docela syrový kousek. Tím ovšem nemíním, že je výsledkem jednoho jamu a co z něj vylezlo, to šupem na CD. Skladby mají tu potřebnou šťávu, zajímavou strukturu, poměrně dosti hitového potenciálu a jsou řemeslně dotažené. Když připočtu povedený zvuk, mohu odpovědně říci, že se tenhle pětiskladbový kotouček povedl, a zbývá jedna podstatná záležitost – aby doputoval k co nejvíce uším. S čím mám osobně jednu malou potíž, je textová složka, resp. její řekněme těžkopádnost, což zase celkový dojem nijak výrazně nenarušuje a v kontextu hudby a k EP samotného to jde vcelku dohromady.
A vůbec…pro Týn mám léta slabost a nebudu přece hledat kdejakou blechu – podoben kritikovi ze stejnojmenné skladby zralému na ránu.
Medyed
Komentáře