Recenze: INVERNOIR - The Void And the Unbearable Loss /2020/ Funere
„The Void And the Unbearable Loss“ - odpověď na to stěžejn
í a nejzásadnější, co bylo v doom metalu napsáno, tak se nerozpakuji úvodem charakterizovat italskou partu INVERNOIR. Debutové album INVERNOIR „The Void And the Unbearable Loss“ tak bez přehánění vypadá, je elegantně stylové, nikoliv však zkostnatělé a hrající srabovitě na jistotu, klepaje se strachy dát hlavu na symbolický doom metalový špalek. INVERNOIR na debutu prezentují svůj vlastní přístup k doom metalu, sice s jasnou inspirací – kdokoliv s tímto subžánrem měl co dočinění více do hloubky, to bude samozřejmě slyšet – tuto inspiraci si však INVERNOIR dále přepracovali a vytvarovali k vlastnímu obrazu.
„The Void And the Unbearable Loss“ je těžkou emocionální náloží vyvedenou v luxusním zvukovém balení, kytary jsou nádherně mohutné a zároveň i skvěle organicky znějící, přitom nepřehlušují rytmiku ani vokál. Vše je jasně slyšitelné, aniž by to odnášela plnost zvuku, vokál osciluje od čisté melancholie přes hluboký growling až vysoké skřehotavé poloze, ani sbory a vícehlasy nechybí. Pokud si odmyslím metalový zvuk, k PINK FLOYD a jejich náladotvorbě není zase tak šíleně daleko, stačí se zaposlouchat hlouběji do lehčích pasáží. A pokud vezmu v potaz, že každá z osmi žalozpěvných skladeb snese poměrně velmi přísně nastavená kvalitativní měřítka a na vatu a další výplňový materiál prostě nevyzbylo místo, že každá ze skladeb je výrazným kusem a stejně tak i výrazně mluví do atmosféry alba, měli bychom tu jedno z mých doomových alb roku 2020, těmi zatím neporaženými jsou CORONA LANTERN (ti to ale nemají kvůli podobnosti názvu se současnou virovou celebritou, to jen na okraj, protože to jistě některé šprýmaře určitě napadne, nicméně „Certa Omnibus Hora“ je album, které se do stylových škatulek zařazuje docela obtížně), ale INVERNOIR rozhodně spáchali jedno z vůbec nejlepších doom metalových alb, které jsem poslední dobou slyšel. Zadumaná křehkost se spontánně přelévá do skličující hrubé deprese a zoufalství za prakticky stálé přítomnosti výrazné melodiky na dvou úrovních – instrumentální a vokální – na jejich neustále nápadité proplétání by si INVERNOIR mohli přihlásit patent.
„The Void And the Unbearable Loss“ je v zásadě standardní doom metalové album se všemi atributy, které k tomuto stylu dnes již neodmyslitelně patří. Vtip je ovšem v něčem jiném – v objemu emocí, které album obsahuje a v kvalitě jejich vyjádření. Skvělá instrumentace silným emocím jako parťák do nepohody pomáhá na povrch a posluchač je bez odporu lapen a pohlcen ve vnitřním světě INVERNOIR, ze kterého může ovšem bez obtíží odejít, avšak bude se pravidelně vracet.
Medyed
Komentáře