Recenze: INHUMAN CONDITION - Rat God /2021/ Listenable Insanity Records

Ozvěna starých časů přímo od mistra, ne nehráblo mi ani jsem nedělám nikomu reklamu. Ostatně pohled na obal „Rat^oGod“ předem říká vše podstatné dostatečně důrazně. Velmi důvěrně působí logo, odkaz na megakultovní album „From Beyond“ je více než zjevný. Pravověrně stylová je i malůvka, silně připomínající legendární práce Edwarda Repky. Není divu - INHUMAN CONDITION má na svědomí Terry Butler, tedy člověk, který byl „u toho“ - u zrodu death metalu, u vzniku nejzásadnějších alb žánru. „Rat^o God“ proto ani snad nemůže být jiné, než parádně stylové, starosvětské death metalové album se všemi typickými atributy, které jsem hltal plnými hrstmi na počátku devadesátek jako stále ještě čerstvý  středoškolák, opájející se atmosférou starého death metalu, který tehdy pochopitelně ještě nebyl starý ani náhodou.

Funguje to stále, nezávisle na uplynulých letech. Ještě ani neskončila první v pořadí „Euphoriphobia“ a jsem v tom zase, třicet let a kousek jako by neexistovalo a mě se opět prohání zimnice po zádech, tlak stoupá a veselé hormony dělají v krevním řečišti zajímavé věci. Syrový, chorobný mix thrash a death metalu je možná záležitost pro pamětníky a staromilce, ale kdo jiný by měl mít tvůrčí patent na excelentní old school death, když ne mistr Terry! Tady bych to neviděl na letitou zastydlost, nýbrž na srdeční záležitost přímo od srdeční pumpy. Postaru neznamená x-krát zkopírovat, „Rat^oGod“ má od začátku do konce překvapivě strhující dynamiku, skladby rozhodně nepostrádají nápaditost a svěžest, lze-li to o tradičním death metalovém albu vůbec takhle říci, spíše zase někdo nezavřel dveře od márnice a udělal řádný průvan. Album jede jak sehraný tým funebráků během epidemie cholery, přímočará jízda bez přílišných technických složitostí zacílená k ráně přímo na komoru si bohatě vystačí s relativně minimálním objemem surovin, o to více vyniká výraznost jednotlivých skladeb. Rat^oGod nepochybně bude na mladé kusy působit, a jsem o tom přesvědčen, jako nezajímavá primitivní vykopávka v přímém protikladu k častokrát komplikovanému a přebuzenému trendu současnosti. INHUMAN CONDITION však mají ve své „pravěkosti“ jeden trumf v prackách navíc - silnou duši. Tím netvrdím, že mladší spolky sakum pingl paušálně jedou na formu a metalová srdcařina jim nic neříká. Jen a pouze připomínám, že hledisko stáří (stáří alba, forma vyjádření) je jedním z těch nejnicotnějších, jaké znám.

Jistě že je tahle recenze hrubě subjektivní. Starý death metal je něco, co mám jako vypáleno jako cejch hned vedle klasického heavy metalu, thrash metalové klasiky nevyjímaje - vždy jsem je bral jako jednu partu, vzešlou z jedněch kořenů. Že budeme z „Rat^oGod“ vedle sebe my, staří psi, není zas tak překvapivé, tohle album je ta správná stará prašivina, na které jsme vyrostli. I metaloví geronti potřebují svůj elixír mládí, a nemyslím tím zrovna Šlágr TV…

Medyed

https://www.facebook.com/Inhumanconditionband/

https://inhumancondition.bandcamp.com/