Recenze: IMMORTAL – War Against All /2023/ Nuclear Blast

Upřímně řečeno, byl jsem vcelku dosti zvědav, s čím se Demonaz vytasí po předchozím návratovém albu „Northern Gods Chaos“. A vytasil se s materiálem, který určitě snese srovnání s „Damned In Black“ a „Sons Of Northern Darkness“, ale nejvýraznější spojnice míří k „Blizzard Beasts“. IMMORTAL, to je Demonaz sám o sobě, plus dva nechci říct nájemní hráči, to by bylo ne zrovna výstižné slovo, spíše bych řekl „kámoši k ruce“ Ice Dale (ENSLAVED) a Kevin Kvåle (GAAHLS WYRD).

 Demonazův výrazný autorský rukopis vás nenechá na pochybách, čí album se na vás valí. „War Against All“ neuhýbá z vytýčené cesty ani o píď, jedná se v základu o typické album IMMORTAL, má ale stále dostatek sil na to, aby vám ztuhl úsměv mocným závanem severské vichřice a hned potom se můžete tetelit radostí. Čerstvé ozvěny z říše Blashyrkh jsou jedním dechem strhující a urputné jako pompézní a epické. Nevím, jak vy, ale já tam slyším vypravěčskou genialitu Quorthona, promlouvající skrze Demonazův skladatelský patent. Nelze proto nevzpomenout na Demonazovu sólovku „March Of The Norse“. Pokud si nebudete jisti, kde jsem ty BATHORY vzal, nejprve si poslechněte tuhle desku, pak „War Against All“ a budete mít myslím naprosto jasno. Úvod desky ovšem trhá hlavy – úvodní dvojice „War Against All“ a „Thunders Of Darkness“, to je duo pekelných výplachů, které mě prostě nenechají v klidu a nekompromisně srovnají se zemí vše, co se jim připlete do cesty. „Wargod“ mění rychlost za mocnou majestátnost, pokud někomu moderní zvuk neubral na magii, jsou to právě IMMORTAL. Demonazovy riffy jsou stále úchvatné a ve „Wargod“ se vyvedly dvojnásob. Závan poctivého heavy metalu pevně svázaného se severskou temnou vichřicí ukazuje strhující tvář v „No Sun“. IMMORTAL ve své pevné sevřenosti dokáží být i maximálně variabilní, aniž by se jim vlastní styl drobil na kousky, přesně tohle mám na nich hrozně rád a plnými doušky si toho užívám i v případě „War Against All“. Odkaz mistra Quorthona přichází s „Return To Cold“, až se mi třesou kolena, taková je to intenzita a odzbrojující kouzlo, neomezující se na jednu konkrétní skladbu. Následující instrumentálka „Nordlandihr“ je na tom podobně, jen s tím drobným rozdílem, že přichází ke slovu velmi výrazná melodika. Vzápětí se strhne nelístostná vřava jako vystřižená z „Battless In The North“ – „Immortal“ je nemilosrdná řež, vymazlená mrazivými melodiemi a pasážemi skoro až klasicky metalovými. Chci se vyhnout extatickým výkřikům o tom, jak je to vynikající, ale je to neskutečná dřina. Ono to totiž je naprosto vynikající, a to nás ještě čeká finále „Blashyrkh My Throne“. Závěr je opět mohutný a ve středním tempu vedený frontální útok přímo na komoru. Vlastně ani nedokážu říct, ve které poloze mají IMMORTAL větší sílu, jestli v drtivém běsu nebo jako mocné monstrum, nezadržitelně se valící kupředu ve střední rychlosti. V tomto ohledu totiž panuje takřka dokonalá rovnováha. Řečeno bylo vše, co řečeno býti mělo, bez výplňových hmot a přídavné kosmetiky. Říše Blashyrkh znovu povstala v plné síle. Tělem mi prostupuje chlad a přestávám cítit palce na nohou, než vydechnu poslední jinovatku a uroním…kroupu, dám si „War Against All“ ještě jednou, ať zmrznu s úsměvem na tváři.

Medyed

immortalofficial.com/

instagram.com/immortalofficial

facebook.com/immortalofficial

twitter.com/immortalband