Recenze: IDLE RUIN - Idle Ruin /2020/ vlastní vydání
Australský mlýnek na maso IDLE RUIN sice vydal eponymní EP, které je co do 
stopáže poměrně skromné, ale...na ploše sedmnácti minut se nachází velmi likvidační koncentrát. Vražedný, silně zbrutalizovaný thrash metal má takovou sílu, že Vám nejenže zajdou domácí zvířátka, ale chcípne Vám i trávník kolem baráku a přeleze to i k sousedům! Medyed není při smyslech, řeknete si, ale až poznáte, zjistíte, že Vás nelakuju ani v nejmenším. IDLE RUIN jsou prostě zabijácká horda, která ví, zač je v Pardubicích perník a v Brisbane koala.
Drtivá energie, to je společný jmenovatel všech čtyř kousků, které tohle EP obsahuje. IDE RUIN to sekají hlava nehlava, padni komu padni, jako rozzuřená šelma, co se utrhla naivnímu chovateli ze řetězu a jedním máchnutím pracky zbořila klec. Teď běhá venku a je pořádně hladová a běda tomu, kdo včas nezdrhne. Hrubost a agresivita materiálu však neznamená primitivní tupost, IDLE RUIN jsou instrumentálně velmi zdatní, vedle koňské dávky energie do skladeb investovali vpravdě ukrutný objem zápalu a muzikantského srdce, což je výrazně slyšet od prvních taktů. S sevřeném a důrazném pojetí stylu IDLE RUIN stále zbývá dostatek prostoru pro mnoho technických fíglů a nápaditých momentů, které zatnou drápek a nepustí. Silné nosné nápady jsou právě oním hlavním faktorem, na kterém stojí a padá komplet celé EP. Skvělý zvuk a přesná rytmika pak fungují jako brutální zesilovač, EP pak prosviští sluchovými orgány jako pozdrav od severovietnamského ostřelovače. Ostré, řezavé kytary hnané kupředu razantní bicí kanonádou, jakoby nasávaly živou vodu přímo od zdroje – mám na mysli nesmrtelné klenoty z obou stran Atlantiku, jejichž velmi příjemný otisk z EP osobně cítím. Moderní zvuk samozřejmě udělal svoje, to však nemění nic na jasné koncepci, přetavené pod značkou IDLE RUIN do osobité a bezchybně účinné formy.
Než se rozjede první skladba v pořadí „ Whipped To Death“, nabývám dojmu, že na mě cení zuby šťavnatý old school death metal, což se ale rychle změní. Bestiálně důrazný a syrový thrash metal brzy ovládne prostor a nevím, zda je to barvou a posazením vokálu, připomíná mi to právě KREATOR v období druhého alba. IDE RIUN ovšem nelze považovat za metalové archeology, co i zní jako před pětatřiceti lety (proti čemuž nic nemám, ba naopak, věk nahrávek není ani nikdy nebyl měřítkem kvality). „Spiritual Contagion“ mírně ubírá na nátlaku, stále se však nacházíme v nahusto položeném minovém poli, kdy stačí jeden chybný krok a letíte do luftu. „Devil´s Trade“ si to kluše ve středním tempu za přesného klopotu dvou kopáků, načichlá punkovým odérem a naplněná spoustou odzbrojující energie. „Gods Of Glass“ opět přikládá pod kotel, na světlo derou techničtější prvky a členitější struktura, no je to síla vážení, co skladba, to poněkud jinačí přístup, přesto spolu nádherně drží pokupě. Přes všechnu tu drtivou agresi a tuny energie je tohle EP velmi pestrá a variabilní záležitost, skvěle zahraná a v neposlední řadě mimořádně kvalitní!!!
Medyed
Komentáře