Recenze: Hnisavý Proces - Zahnívanie spoločnosti (1992/2017)

Vyzdvižení z mokřadů zapomnění (ti, co vědí a znají, nezapomněli), pocta legendě grindcoru tehdy ještě nakrátko federální republiky a především po zásluze vydaný demáč v CD formě. Tahle bez nejmenších pochyb kultovní nahrávka si znovuvydání bez diskuze zaslouží. Výrazně spoluutvářela tuzemskou extrémní scénu a minimálně s PATHOLOGIST zanechala na grindcoru CS provenience nesmazatelnou stopu. I s odstupem bezmála dvaceti šesti let od natočení, a vlastně i od prvního mého setkání s touhle legendou, „Zahnívanie“ neztratilo pro ucho magorovo ono kouzlo extrému a šílenství, které mělo tenkrát. Zpočátku, při pohledu na novou podobu obalu (mimochodem špicově vyvedeného, jeho autorem je Mr. Luisma, kytarista HAEMORRHAGE) jsem na okamžik zatrnul, jestli snad nedošlo k opětovnému přetočení a následnému extrémnímu riziku ztráty ducha doby vzniku a autentické atmosféry. Při pohledu do bookletu je hnedle vše jasné a úplně v pořádku – z druhé strany se vyjímá obal původního dema a uvnitř fotky z období vzniku a jedna současná, která i mě jasně připomíná, že ani mě už není těch šestnáct jako tenkrát. Jsme akorát dorostlí a minimálně stejně krásní, ne-li krásnější :). Zachován zůstal nádherně zkorodovaný obývákový zvuk, báječně oživující mé duševní pochody středoškoláka, kterému tečou hormony z uší a kterému tehdy po poslechu „From Enslavement...“ od NAPALM DEATH zašmakoval totální hudební extrém a stal se z potenciálního třídního magora magorem definitivním. Právě v tuto skvělou dobu jsem zaznamenal i HNISAVÝ PROCES jako důstojnou domácí odpověď na dnes již dávno kultovní světové záležitosti. „Demáčový“ zvuk ještě více umocňoval celkové vyznění do většího extrému. S ohledem na tehdejší možnosti a kvalitu zvuku tenkrát produkovaných demosnímků z toho HNISAVÝ PROCES vychází se stupněm I A, takže nelze mluvit o nějakém zvukovém bordelu ani nyní, jen nelze „Zahnívanie spoločnosti“ posuzovat dnešními měřítky (i když...takoví AGATHOCLES jsou na tom zvukově hooodně podobně). 

Znovuvydání „Zahnívanie spoločnosti“, jakkoliv mohlo za tu dobu, která dělí první nadechnutí si bojového plynu a dnešní sračkovité časy, zapadat prachem dějin, je skvělým počinem – už kdyby jen z jediného důvodu. Tím důvodem krom jiných neméně ušlechtilých důvodů je připomenutí dorostu, že domácí extrémní scéna (za domácí považuji pořád a nadále scénu českou i slovenskou) nevyrostla ve vakuu. Odpovědi na rambajz z kapitalistické ciziny se dlouho nečekalo a nejednalo se o úsměvné parodie, ani o druhořadé napodobeniny produkované čerty čtvrté kategorie. Jedněmi z těch, kteří mají na rozmachu domácího hudebního extrému (který je již nějakou tu dobu světové kvality) zásadní zásluhu, jsou právě HNISAVÝ PROCES. Kapela donedávna bez oficiálního alba, s tímto demáčem dokázala ovlivnit scénu daleko víc, než někteří s desítkou alb a čtvrtstoletím existence. 

To jsou ty paradoxy...a ještě, že k nim dochází. Jinak bych teď neklafal do noťasu tyhle chujoviny a nejuchal blahem s klamným pocitem omládnutí z nahrávky, která mi zvládala dobíjet baterky v mé postpubertální životní etapě. Pro jedny neúnosný a nesrozumitelný bordel, pro nás neotřesitelný kult   a další synonymum pro grindcore. A těm prvním můžeme klidně ukázat....ritný...OTVOR, RITNÝ...otvor, ritný...OTVOR !!! :)))

Medyed

hnisavyproces-sma.bandcamp.com