Recenze: HATESPHERE – Hatred Reborn /2023/ Scarlet Records
Jedenácté 
album, to už je slušná kariéra. Dánští vytrvalci HATESPHERE jsou synonymem spolehlivosti více než dvacet let. Jejich death / thrash mě za celou tu dobu nezklamal, vypilovaný vlastní styl si drží solidní úroveň i na „Hatred Reborn“. Album je to přímočaré, nezáludné a chytlavé. S tou chytlavostí to je mnohdy o hubu, kdy vždy riskujete uvíznutí v bažině povrchnosti. HATESPHERE jsou za ty roky natolik zkušenou kapelou, že tenhle průser prostě nedopustili.
Přiznám se hned na začátku, první poslech se mnou žádné ejchuchu neudělal. Musel jsem si desku za pár dní pustit ještě jednou, jestli se mi to nezdá, případně jestli zrovna nebyly nějaké erekce na slunci. Asi byly, další poslech už dopadá na výbornou a konečně si začínám podupávat do rytmu. HATESPHERE mají krom metalového i silný HC feeling, z toho také pramení mé původní řazení HATESPHERE spíš mezi HC spolky. Ono je to v cajku stejně jako ten death / thrash a na „Hatred Reborn“ si tento šťavnatý mišmaš užijete do sytosti. HATESPHERE excelují v rychlých palbách, zde jsou v přirozeném prostředí. Marné ale nejsou ani střednětempé skladby a valivé pasáže, v podstatě nenacházím moment, kdy by HATESPHERE vysloveně vyklusávali. Jedenáct skladeb včetně coveru „Another Piece Of Meat“ od SCORPIONS prosviští ušmi (chacha) jako splašené stádo a jeden si ani nestíhá poznamenat vrcholné momenty. Ty jsou rozesety nahusto a rovnoměrně napříč „Hatred Reborn“ až to málem vypadá, že to bylo předem plánováno. Jasně že nebylo, HATESPHERE „pouze“ spíchli další minimálně nadprůměrně vyvedenou desku. Dost při tom záleží, jak to s HATESPHERE máte. Pokud vám tento nabušený styl moc neříká a dokonce vás i vysírá, nebude vám „Hatred Reborn“ připadat ničím výjimečné. Pokud ovšem je přesně tohle váš srdeční styl, uvidíte album v úplně odlišném světle. Nejsem ani jedno, nicméně styl, který hrnou HATESPHERE mi je blízký a parádně nakopává.
Nepovažoval jsem tohle album za nějakou bombu sezóny, v podstatě vše bylo již řečeno před dvaceti lety a moment překvapení v čudu, chtělo by se říct. Z pohledu přelomovosti a novátorství toho „Hatred Reborn“ opravdu moc nepřináší. Jinak se to ale solidní nálož trhaviny, která působí velice rychle. Rychlý účinek navíc neznamená krátkou trvanlivost a brzké datum spotřeby. Razantní nástup a přísun energie nijak výrazně s počtem poslechů neslábne, spíše docházím k závěru, že „Hatred Reborn“ je nejúčinnější až po čtyřech, pěti posleších. HATESPHERE nesází na jeden vzorec a velice zkušeně a nápaditě prokládají rychlý mazec chytlavou melodikou a drtivým groovem. Dohromady má tahle funkční směs neskutečnou sílu – viz pecka „918“, tam je vše pěkně pohromadě. Následuje pekelná jízda „Darkspawn“, střední část alba je až neskutečná palba. Úvod přitom není nijak slabý, řekl bych přesně naopak. „Hatred Reborn“ nabírá skladbu po skladbě na síle, která vrcholí sedmou v pořadí „The Truest Form Of Pain“. Zbývající čtyři kousky v ničem podstatném nezaostávají, je to spíše mou momentální oblibou některých songů. Zvědavost, jak budou vypadat „Škorpíci“ přehnaní přes brutální facelift, nevyšla naprázdno, není to vůbec špatná předělávka a na konci desky není vůbec do počtu.
Veteráni mají své odmakáno, ale rozhodně nežijí z minulosti. Aktuální nálož muziky zní svěže a hladově, po jedenácté a stále skvěle!
Medyed
instagram.com/hatesphere_official/
Komentáře