Recenze: HAISSEM - A Sleep Of Primeval Ignorance /2022/ Satanath Records

HAISSEM mají (i když to množné číslo je v případě one man bandu silně zavádějící) natolik široký výrazový záběr, že každé album je trochu jiné a přesto zůstává typickým dokladem autorské invence a nese svébytný rukopis hlavní postavy HAISSEM - Andreje Tollocka. O barevnosti a stylové rozmáchlosti HAISSEM jsem toho už napsal dost a dost, nicméně na black metalovém základě toho úspěšně funguje mnoho, záleží jen na tvůrci, s jakým citem to uchopí. V Andrejově případě jsem se přestal obávat, že by kdy vypustil do světa druhořadý paskvil nevalné kvality. V kontrastu s frekvencí vydávání nových nahrávek je třeba úroveň studiových alb vyzdvihnout o to více - „A Sleep Of Primeval Ignorance“ od předchůdce „Philosofiend“ dělí pouze jeden rok a nevšiml jsem si, že by došlo k ústupu z pozic.

„A Sleep Of Primeval Ignorance“ se v rámci vnitřního světa HAISSEM vydává jiným směrem, album mi dává vzpomenout na zlatý věk symfonického black metalu na konci minulého milénia. Nutno ještě dodat, že téma je adekvátně uchopeno a zpracováno na úrovni, za kterou by HAISSEM v roce 1997 vyfasovali plný počet bodů ve většině tzv. velkých periodik. Album je výrazně melodičtější a přehlednější, progresivní rovina si tentokráte dala oraz. Čtyři skladby dlouhé jak týden před výplatou, tuny melodiky, mraky prostoru pro jejich epickou stránku jsou využity beze zbytku. HAISSEM dokáží vyprávět bez zbytečného patosu a kartonových kulis. Skladby obsahují namísto laciných póz vyvážený poměr napětí, melodií a agrese - to vše skvěle instrumentálně zvládnuté. Se symfonickými prvky ne že by se šetřilo, ale jsou na „A Sleep Of Primeval Ignorance“ jako podpůrná sekce, neexistuje, aby skladby ovládly a objevují se pouze tam, kde je jejich přítomnost funkční a ku prospěchu.

„A Sleep Of Primeval Ignorance“, a bylo tomu tak i u alb předchozích, se nenechalo převálcovat technikou a formou obecně, emotivní složka té technické směle konkuruje a není to o tom, která ze složek bude mít definitivně navrch. K pořádnému příběhu patří pořádná dávka nemocí, o tom žádná.  Propojení emocí a techniky je na „A Sleep Of Primeval Ignorance“ klíčovým bodem, na kterém stojí a padá komplet celé album. „A Sleep Of Primeval Ignorance“ krom jiného skvělým způsobem dává vzpomenout na vrcholné momenty melodického a symfonického black metalu (jestli to vůbec ještě je black metal, je věc druhá), s nimiž se může s klidným svědomím měřit. Při poměrně výrazné originalitě Andejova stylu se podařilo na album nacpat nejrůznější vlivy mimo black metal - melodické heavy motivy, nádech pohanských směrů, symfonické prvky a klávesové plochy jako od DIMMU BORGIR nebo CRADLE OF FILTH. Slovo „jako“ prosím chápat v maximálním důrazu, HAISSEM nejsou laciná kopírovačka a podle toho užití kláves a symfo prvků vypadá.

Trochu déle mi trvalo vstřebat a zažít čtvero sáhodlouhých skladeb, ovšem vynaložená energie nevychází nadarmo. Je to sice trochu něco jiného, že na co jsem byl zvyklý na albech minulých, ale opět mě to baví. HAISSEM umí symfo black metal s odzbrojujícím nadhledem a citem pro atmosféru, takže jisté podobnosti, sdílené s kapelami tohoto ražení, lze považovat za nepodstatnou marginálii.

Medyed

facebook.com/haissemband/

metal-archives.com/bands/haissem/

satanath.bandcamp.com/album/sat338-haissem-a-sleep-of-primeval-ignorance-2022