Recenze: GUTTURAL DISEASE - The Foreseen Deadline /2022/ Brutal Mind
Fenomén
jménem SUFFOCATION se technickým brutálním death metalem táhne třicet let jako červená (v tomto případě krvorudá) nit a není příliš divu, že ikonický a nesmrtelný debut „Effigy Of Forgotten“ změnil pravidla hry a nastavil předtím nedosažené mantinely a přilákal po krvi lačné zástupy. Indonésani GUTTURAL DISEASE jsou jedněmi z velmi zdatných následovníků, kteří technickou řežbu kultivují poslechově velmi nakažlivým a především kvalitativně značně nadstandardním způsobem.
„The Foreseen Deadline“ je při vší té brutalitě a technických prostocvicích docela přístupné a chytlavé album, pokud tedy máte už něco z tohoto odvětví naposloucháno. Já jako pamětník a konzervativec jsem potěšen, kterak GUTTURAL DISEASE vycházejí především z dnes již klasického brutálního základu, položených americkou legendou, žádné moderní úlety k breakdownům současného deathcoru - prostě poctivá sofistikovaná řezničina podle starých známých pořádků, nicméně napěchovaná mladistvou energií a zápalem pro věc. Je to dost možná způsobenou faktem, že se v těchto krvavých vodách brodím už natolik dlouho, že mi připadají průzračnější než se mi zdály počas deváté dekády, ale „The Foreseen Deadline“ mi připadá na poměry stylu jako docela hravé (jak vůbec může být hravý sériový vrah) a melodické. Rozhodně to není beztvarý hukot prostý orientačních bodů, album pevně svírá kolem krku bleskurychle a jak jsem, spoléhaje na svou příslušnost k veteránské kategorii posluchačstva, nepočítal s tak rychlým dostavením „wau“ momentu, ten se však dostavil překvapivě téměř ihned. Jasným plusem alba je plný, mohutný zvuk zcela v intencích stylu. Slyšet je i cinknutí špendlíku, přitom nikde ani stopy po sterilním marastu, který zvládá zasvinit a nepřirozenou umělotinou umrtvit stovky až tisíce metalových alb ročně. „The Foreseen Deadline“ zní vražedně, brutálně, ale rozhodně ne plastově. Oceňuji jasně slyšitelnou basu, zlověstně brumlající pod hradbou riffů a zahušťující zvuk do patřičné vražednosti. Jak „The Foreseen Deadline“ rychle účinkuje, má co nabídnout i pro dlouhodobé užívání. Postupně se klubou šikovně pojaté momenty, které dodávají skladbám na zajímavosti a díky kterým se jednotlivé songy příliš neslévají do sebe. Jak říkám, nemusí být zrovna chcavec, ale když pravidelně něco takového kápne, jsem zcela spokojen.
„The Foreseen Deadline“, ač do žánru nepřináší nic inovativního a staví na zavedeném přístupu, obsahuje nemalou porci brutální energie a stejně tak solidních instrumentálních výkonů, které bez přílišného lopocení dokáží posluchači doplnit pomyslné vnitřní baterky. Jedná se v podstatě o jasně stylovou záležitost se vším, co k tomu patří, což zcela jistě není ke škodě věci. „The Foreseen Deadline“ mě dokázalo velmi rychle dostat na svou stranu jako zručně a nešizeně odvedená brutální práce. Učedníci se toho od mistrů naučili hodně a byli evidentně velmi pozorní.
Medyed
Komentáře