Recenze: GRAVE NOISE - Roots Of Damnation /2022/ Art Gates Records

Stává se to se železnou pravidelností - když už začnu sebe sama považovat za těžkého zkušeňáka a ego začne bobtnat do rozměrů Wikipedie, s neúprosnou silou mě uzemní v podstatě neznámá kapela, která mě zase vrátí zpátky na zem. Rozhodně neznám všechno, ač si to mám tendenci sem tam myslet a prvoplánově ohrnovat nos nad metalovým undergroundem mě už dááávno přešlo. Není totiž málem většího omylu tvrdit, že to, co nežerou miliony fanoušků napříč zeměkoulí a co není tlačeno mainstreamovými médii, je podřadné kvality kategorie někde mezi B+ až F-. Hoši španělští GRAVE NOISE nejsou nějakou letitou kapelou, existují od roku 2013 a první desku vypustili roku 2018, což není žádný ukazatel ani náznak kmetského přístupu. Přitom se na druhém albu „Roots Of Damnation“ hrdě hlásí k řádně nasranému thrash metalu s kořeny ve starých dobrých osmdesátkách.

Celkem jednoduše šlo zrecyklovat zajetou šablonu a bez namáhání si škeble by to nakonec vyšlo na solidní průměr. Že by to nemělo ani promile vlastního ksichtu, je věc druhá a dělá se to takhle naprosto běžně. GRAVE NOISE však vedle nesporného sebevědomí disponují nemalou porcí originality (v rámci žánru hodnou patřičného zdůraznění). Vedle tradiční rubanice ve stylu GRAVE NOISE rezonují současné postupy, chtělo by se říci okoukané z melodického metalcoru, ale jak tento styl za tak úplně nahusto nemusím, zde mě to za uši netahá ani v jednom případě. Do finální skládačky bezvadně zapadá parádně zmáknutá produkce. Hutný zvuk si zachoval potřebnou žánrovou ostrost, ovšem pošilhává po modernějších směrech. Co s lehkým srdcem postrádám je plastová přeprodukovanost, „Roots Of Damnation“ není žádný polotovar pro masovou spotřebu, plný umělých přísad, o „éčkách“ ani nemluvě. Tohle je poctivý kus hrubé a nepřešlechtěné metalové práce, při které si sice umažete svršky a zpotíte se jako to prase, ale výsledný pocit rovného hřbetu a pevného postoje za to jednoznačně stojí. Album se ze začátku může jevit jako ničím výjimečné, řada prvků je mi důvěrně známá a pravověrně stylová, ovšem prezentovaná se zjevnou chutí a zápalem. Stačí velmi málo - vydržet do konce a narvat si desku do uší ještě minimálně jednou, pak uslyšíte úplně jinou desku. „Roots Of Damnation“ účinkuje rychle a spolehlivě, a kupodivu nepotvrzuje onu úměru, kdy rychlé nadšení stejně rychle střídá prudký propad nadšení a zbyde z toho akorát hromádka pilin od loňska, do kterých mezitím stihlo několikrát napršet.

„Roots Of Damnation“ je náramně svěží a silová kolekce, skalní thrashery nezklame - obsahuje vše podstatné z odkazu ikon žánru a nevyhýbá se pohledu vpřed, aniž by házela bobek na vlastní kořeny. Z čeho jsem nadšen a pln radosti, jsou přirozeně a nenásilně zakomponované přesahy do HC, groove a metalcoru, pokud se totiž kytary urhnou a vyseknou modernější figuru, huba mi zůstává dokořán. Vedle riffů se jedná ještě o melodické refrény, jednu z nejsilnějších zbraní GRAVE NOISE vedle zabijáckého zvuku a neméně tak likvidačního nasazení kytar, které rovněž nemají s melodikou problém. Tenhle „hrobový rachot“ prostě musíte slyšet!!!

Medyed

facebook.com/gravenoisemetal/

instagram.com/gravenoiseofficial/