Recenze: GRAHAM BONNET BAND - Day Out In Nowhere /2022/ Frontiers Music

Jeden z velkých rockových hlasů - Graham Bonnet (RAINBOW, MICHAEL SCHENKER GROUP, ALCATRAZZ, IMPELITERI) - na důchod rozhodně nepomýšlí. Místo klídku pohody točí vynikající hard rocková alba. Aktuální deska není nic jiného, než hard rocková klasika, navíc v prémiovém balení. Bonnetův hlas jako by nestárl, na albu zní neobyčejně svěže a plné energie. Stejně svěží je i hudební náplň „Day Out In Nowhere“. Standardní hard rockové nástrojové obsazení včetně neméně tradiční kompozice skladeb má stále síly na rozdávání, pět dekád stará forma na věk nehledí s ambicí oslovit generace, které tehdy ještě ani netrénovaly na závod o nejrychlejší spermii.

„Day Out In Nowhere“ obsahuje řadu vynikajících skladeb a řadu skladeb bezpochyby skvělých. Pokud snad nastává fáze, kdy se dostává ke slovu slabší chvilka, je to dočasná záležitost. Vždy vzápětí dojde na zajímavý moment, který skladbu zase posadí na koleje, jako ten zvědavý invalida Karásek. Na slabé skladby se jaksi nedostává místa, a to jsem album pitval dost a dost. Tendence je spíše opačná, „Day Out In Nowhere“ postupem času roste a ty relativně méně účinné pasáže se postupem času ztrácejí v působivosti alba jako soudržného celku. Graham Bonnet je pan zpěvák, se svým hlasem zachází s mistrovským citem pro skladbu a její charakter. Pozadu nestojí ani kapela, instrumentálně a emočně je album vypilované do detailu, má strhující atmosféru v mnoha barevných odstínech. Jeho volnější stylové pojetí kapele dovoluje pustit se vedle ostřejších poloh do těch uvolněnějších v dokonalé symbióze. Od starých dobrých sedmdesátek, tak zvaný AOR (jak já tuhle škatulku nemám rád) po naleštěnou metalovou ocel, všude je GRAHAM BONNET BAND doma s přesvědčivou noblesou a elegancí, která v mnoha skladbách bere dech a mě zbývá už akorát zírat s otevřenou hubou jak to tele májové.

„Day Out In Nowhere“ je stará škola, o tom nemusíme vést spory. Mohlo klidně vyjít na konci sedmdesátých let a do poměrů doby by zapadlo jako ulité. Současný je pouze zvuk, jinak se žádných moderních výstřelků nedočkáme. Graham dělá to, co umí nejlépe a dělá to po čertech skvěle.  Současné zvukové možnosti polily klasický rock živou vodou, klidně mě mějte za retrofilního magora, ale zkuste odhodit veškeré předsudky k čemkoliv formou „starému“ a pouze se nechte unášet. „Day Out In Nowhere“ vás vezme na vzrušující výlet do hard rockové Země nezemě, pokud jste klasikou nepolíbeni tak navíc na poznávací zájezd na téma „O čem je to vlastně je“. A věřte pevně, že zklamáni nebudete - zažijete lehkou zábavu i adrenalin, dostane se i na nějaké to umění. U Grahama Bonneta jsem vždy obdivoval, jak nenásilně a poutavě se v jeho osobě spojuje lehká múza se seriózním rockem, přitom jsem nikdy neměl nasládlou pachuť v ústech. Široký manévrovací prostor je opět využit beze zbytku. Ztěžka hledám hluchá místa, a ani schválně nechci, snad abych si tak trochu dětinsky nekazil radost. Zde jsem totiž ve skvělé společnosti.

Medyed

facebook.com/grahambonnetmusic