Recenze: GODITHA The Rock Opera /2020/ Symmetric Records
Všechno je jednou poprvé. Nikdy jsem nepsal recenzi na rockovou operu, 
odříkaného chleba nejsilnější krajíc a tak mám, co si zasloužím. Pohádkový příběh je situován do středověku, lidský život má téměř nulovou hodnotu, čerta a ďábelská pokušení vidět za každým rohem, a když ne rohatého, tak jeho pomocnou stráž - čarodějnice. Mladá dívka Goditha, ústřední postava příběhu, podvedená a zaslepená nenávistí, se vzdá Daevě, princezně temnot, aby se mohla pomstít. Boj mezi dobrem a zlem může propuknout v plné síle.
Nejsem z těch, kteří zhusta a cíleně vyhledávají muzikálové, případně operní pojetí, ale koncepční rocková a metalová alba mi učarovala. GODITHA však disponuje všemi atributy koncepčního rockového díla, takže pro mě není zas takový problém vstřebat hudební stránku příběhu, byť jsem neviděl představení. Spolupráce autorky Eliny Englezou a neúnavného metalového matadora Boba Katsionise navíc předem napovídá, že by nemuselo jít o rutinní záležitost, která sice není hodna průměrného hodnocení, ale prudké vržení na část sedací se tak nějak nedostaví. Ač GODITHA nepostrádá pro rockové opery typickou pompézní produkci, s tou jsem jakože dopředu počítal, zachovává si podstatný podíl rockové, a chceme-li metalové razance. Všech osmnáct skladeb (slovo árie mi připadá poněkud nepatřičně) vyniká výraznou melodikou a hitovou chytlavostí, posílených silnou dramatickou rovinou. Vyprávěcí charakter příběhu s sebou samozřejmě nese vyšší podíl baladických prvků, za sebe bych ocenil více rockové dravosti, ale bez ohledu na můj názor baladické momenty jsou co do hloubky atmosféry a technické dotaženosti značně magickým a přitažlivým trumfem celého příběhu. Zažívám lehké déja-vu, kdy se mi po letech upomíná mé oblíbené „Wake Of Magellan“ od SAVATAGE. Skladatelský rukopis, aranže a celková nálada jsou samozřejmě úplně jinde, svým pojetím jdou oba příběhy podobným směrem.
„GODITHA The Rock Opera“ – další rock opera, kterých není v současnosti zrovna málo, možná si řeknete, proč tomu věnovat čas a energii, čím je výjimečná? Důvod je možná až primitivně jednoduchý. „Goditha“ nepřichází s žádnou převratnou koncepcí, v základu to je klasický zhudebnělý příběh s pohádkovým přesahem, zpracovaný zažitým způsobem. Stačí si ovšem poslechnout „Godithu“ podruhé a zjišťuji, kolik příjemných, nápaditých a chytlavých melodií se ve skladbách skrývá, jak se povedlo celý příběh skladatelsky a aranžérsky vygradovat. Ano, „Goditha“ téměř neobsahuje krom běžného muzikálového výraziva žádné další prvky, vystačí si prověřeným stavebním materiálem a lze i říci, že to je maximální sázka na jistotu žánru. „Goditha“ není ani přehnaně okázalá, je bombastická tak akorát, aby posluchače vtáhla do děje, což bohatě stačí a více lesku není třeba. Právě díky vyváženému spojení muzikálu (v našem případě opery) a neskrývané rockové až metalové energie není dílem do počtu. Citlivě a stejně tak dramaticky zaranžované, nápaditě složené a stejně tak výborně prezentované skladby si přinejmenším zaslouží pozornost, lépe však soustředěný poslech, protože je určitě co poslouchat.
Medyed
facebook.com/Goditha-The-Rock-Opera
Komentáře