Recenze: GHOST - Impera /2022/ Loma Vista
Co zbyde ze 
současných GHOST, pokud odseparujeme církevní (???¨) image? Lehoučký, písničkový a chytlavý rock, vstřícný početnému mainstreamovému publiku, jak vystřižený s osmdesátých let. Nic proti tomu, ovšem GHOST mám díky debutu „Opus Eponymous“ a následujícího „Infestissuman“, zařazené v úplně jiné kategorii, než jak je slyším na „Impera“. Nemusím ten všechen humbuk okolo, v tomhle jsem spíše komorní človíček, kterému stačí civilnější přístup a cíleně bombastické divadlo nevyhledává.
Nehledě na vše výše popsané, GHOST to zjevně vychází. Ač je to v základu nepůvodní a zdroje inspirace jsou nad zoncnu jasné. Pokud jste kdy přičichli k americkému AOR a klasikám ALICE COOPERa, jste doma a velice blízko toho, jak zní současní GHOST. Jenomže to navzdory vyřčenému skvěle funguje, GHOST kromě výrazné image vynikají velmi kvalitně napsanými skladbami, se kterými nemá posluchač moc práce a bez přílišné námahy do nich pronikne. Když k tomu ještě přidáme vypiplanou studiovou práci s každou skladbou co do aranží a zvuku, není málem co řešit. „Impera“ má každopádně co nabídnout, vedle přehledných a kvalitně napsaných skladeb je neopomenutelným tahákem působivá atmosféra, která je stále v kontrastu se stylovým posunem GHOST silným trumfem. Období stadionového rocku v jeho vrcholné chvilce slávy jsem zakusil v přímém přenosu, takže si o novátorství GHOST myslím své. V čem však GHOST bodují a jsou tam, kde aktuálně jsou, je uchopení původního stylu a jeho uzpůsobení si k obrazu svému. „Impera“ zní jako něco, co důvěrně znám, a přesto to na mě působí dosti odlišně. Pokud jsou v GHOST něčem v současné době jedineční, je to právě tento moment, a využívají ho maximálně a beze zbytku.
Oproti „Prequelle“ a zvláště „Meliora“ je to skok o několik pater jinam a syrová tvář GHOST zmizela dost možná v nenávratnu vstříc auře „velké kapely“. Jak se jim to ve finále podařilo, nechám povolanějším. Mě se osobně posun GHOST vstříc mainstreamu vážněji nepříčí, jdou to chytře a s rozvahou. „Impera“ je z tohoto pohledu momentálně nejdotaženějším albem GHOST vůbec, o tom, zdali je nejlepší, se již vedou spory a padají silná slova. Důvody chápu, syrová tvář GHOST zmizela v prachu dějin a s ní pro mnoho fandů i podstatný kus jedinečnosti kapely. Než jsem pustil do vod, kde neznám každou vlnku a spodní proud, prošel jsem kompletní diskografii GHOST, bych si ráčil udělat přesnější obraz toho, k čemu vlastně došlo.
No, řekl bych to asi takto - rozdíl je to značný a ne každý posun GHOST vydýchá. „Impera“ však škádlí oblasti, které jsou zrovna mě poměrně blízké, a proto s ním nemám vážnější problém. Ba co víc, líbí se mi to a docela rozumím mnohým nadšeným reakcím, které jsem prozatím stačil zaznamenat včetně aspirace na album roku. Zde to asi nerozsekneme, ale GHOST každopádně tímhle albem ztropili pořádný poprask, a to oběma směry.
Medyed
Komentáře