Recenze: GATEKEEPER - From Western Shores /2023/ Cruz del Sur Music
Důrazný, ale
přesto vzdušný a zpěvný heavy metal, to jsou GATEKEEPER. Tito sympatičtí Kanaďané disponují solidním vypravěčským talentem, který mě nenudí. Kolikrát se sám sebe ptám, co mě pořád tak bere na těch pro někoho totálně odrbaných heavy metalových klišé – právě ta klišé! V rukou dobrých muzikantů se z klišé stávají vynikající skladby. Svět je šablon plný a zdaleka se to netýká jen metalové klasiky, jsou všude kolem, tudíž si s nimi nijak zvlášť nelámu hlavu. GATEKEEPER navíc nerotují jak šílení kolem rigidních vzorců. Jejich verze epického heavy metalu nepostrádá potřebnou dávku nadhledu, a především svébytnou melodiku. Ta funguje jako výrazný odlišovací znak a jasné poznávací znamení.
GATEKEEPER stojí tak říkajíc mimo trend. Zní tradičně, produkce připomíná spíše maximálně první polovinu devadesátek, žádný přeřvaný a vtíravý zvuk. Někomu může zvuk připadat děsně řídký a vyměklý, já jsem ale zcela v souladu. Maximálně tak vyniknou vzletné melodie, na které mají GATEKEEPER solidní čuch. Lámal jsem si hlavu, koho mi výstavba melodií připomíná – sice zlehka, ale přece. A pak mi po chvíli cvaklo – občas zavane vítr z druhé strany Atlantiku a přinese ozvěnu BLIND GUARDIAN. Zejména ve třetí v pořadí „Shadow And Stone“, mimochodem jednom z největších trháků alba, tohle spojení doslova přibíjí k zemi. Když jsme u té epiky, logicky jsem čekal nějakou tu citaci MANOWAR. Ale ono se toho moc na toto téma (alespoň ne moc okatě) nevyskytuje, snad jen „Exiled King“ může největší metalovou kapelu všech dob (čtenář promine mou mírně jedovatou poznámku) připomínat, stejně jako sólová alba ROSSe the BOSSe. „Nomads“ je další z potenciálních hitů, žádný úprk, ale vzletné melodie songu propůjčují velmi příjemnou, a hlavně zajímavou atmosféru. Šlapavá „Twisted Towers“ sice sází do placu jednu provařenou šablonu za druhou, ale vcelku je z toho hodně dobrá metalová klasika, nic složitého a rovnou přímo za nosem.
Ač pro mnohé mohou GATEKEEPER budit dojem kapely zamrzlé v čase jak stylem, tak i zvukem, stačí více nastražit ušiska a rázem uslyšíte zcela jinou kapelu. GATEKEEPER rozhodně nejsou kapelou na chvostu kategorie B. Že to celé je tak trochu tradiční a staromilské, budiž, pro mě dvojnásob pozitivní zjištění. Album má značně specifickou atmosféru a originální melodiku, což je z mého pohledu nejsilnější argument ve prospěch GATEKEEPER jako osobitého zjevu na scéně epického metalu. Že nejsou tak okázalí a svalnatí jako řada kolegů z branže, jim spíše hraje do karet než aby jim ubíralo na závěrečném skóre. GATEKEEPER jsou možná svou civilností až příliš nenápadní. To, že se nestaví až tolik na odiv, považuji více za přednost než za slabou stránku. Hravě by se totiž mohlo stát, že by sic moderní a hlasitá digitální produkce z GATEKEEPER vysála podstatnou část originality a byli bych z nich dvojnásob jedni z mnoha. Originality je dnes jako šafránu a každá deska, která se byť zčásti vymyká uniformitě a má navíc nadprůměrný obsah, je mnou vděčně kvitována. A že je to stará škola, zatímco je scéna už někde jinde? Ať si je…
Medyed
instagram.com/gatekeeper_metal/
Komentáře