Recenze: FUNEBRIA - Death Of The Last Sun /2021/ Satanath Records

Jižní Ameriku jsme si několikrát vzali pod lupu, ale kapela z Venezuely se u nás objevuje poprvé. Je to vpravdě výjimečný okamžik, a to nejen z důvodu geografického. FUNEBRIA totiž nejsou žádnou béčkovou kapelou, která čeká na to, co zbyde po první lize, ale sebevědomě si říká o pozornost undergroundové komunity v globálním měřítku, a to ani tak ve smyslu revolučního přístupu k death metalu, jako v ohledu autenticity výrazu a síly altmosféry, která z „Death Of The Last Sun“ vyvěrá jako chmurný proud řeky Styx.

Mám rád takovýto přístup k death metalu, s úctou k tradici, plný smrtelné tísně, zatuchlého odéru a chorobné beznaděje. Možná, jak pomalu ale jistě přicházím do krize středního věku, u mě sílí nostalgické tendence a častěji se vracím nazpět k tomu, co u mě vyvolávalo euforické stavy, když jsem poprvé vyslechl zásadní death metalová alba. Ta mi způsobují ty samé stavy jako před třiceti lety a je tomu tak i v případě alb, vznikajících nyní. Záleží především na síle atmosféry, přesněji řečeno na síle ducha skladeb a v konečném důsledku i kompletního alba. Nepotřebuji „full HD“ zvuk, hyper super produkci, bezchybnou techniku ani krkolomné výkony, ale naopak vyžaduji album, které zabíjí, seká, spaluje, případně rozkládá na základní prvky. Pak je naprosto jedno, zdali takovýto zabijácký kus vyplodí kapela světového věhlasu nebo naprosto neznámá kapela z druhého konce světa. „Death Of The Last Sun“ je právě tím albem, které dostává maximum silné atmosféry ze syrové produkce. Zvuk je nádherně zašpiněný a přesto pohodlně čitelný, ve spojení s tradičně pojatými riffy vzniká přesvědčivá smrtelná řež, dostatečně osobitá na to, aby snad došlo k tomu, že si FUNEBRIA  spleteme z někým dalším. K autenticitě silně přispívá stylová nejednoznačnost, FUNEBRIA se seriózně ohlíží po black metalových hlubinách, citlivě zasazených do not tetky s kosou.

„Death Of The Last Sun“ neplýtvá hracím časem ani počtem skladeb - sedm kousků včetně intra se může zdát poněkud málo, ale vzhledem k síle obsahu vidím spíše jako kontraproduktivní album zbytečně natahovat a rozmělňovat jeho devastační potenciál. Na albu lze těžko hledat něco navíc, obráceným pohledem lze dojít k závěru, že „Death Of The Last Sun“ obsahuje vše, co má - smrtelnou a vražednou atmosféru, což lze říci i o porci temné energie, způsobující mi očekávaný a potřebný neklid. Co musím vyzdvihnout kromě silného vnitřního ducha je zvukové zpracování alba. Tam, kde mnoho dalších bude prskat a nadávat na nekvalitní zvuk, já tvrdím pravý opak. Nečistý zvuk je přesně to, co tohle album potřebuje. Bez něj by ta hydra, co se skrývá za riffy a palbou bicích, vypadala jako dráček z disneyovských kreslených pohádek. Takhle do sebe vše podstatné dokonale zapadá a tvoří smrtelnou kombinaci, kterou je radost poslouchat…tedy pro mě, komerčňáka do dozajista porazí na první pokus. „Death Of The Last Sun“ nepřestavuje nic revolučního a už vůbec ne inovativního, jedná se „pouze“ o kvalitně odvedené temné metalové řemeslo, které nepotřebuje exhibovat na titulní stránce prominentního magazínu, jeho cesty se ubírají jinými cestami, kterými se ke správným uším dostane i bez toho.

Medyed

facebook.com/funebriaband

satanath.bandcamp.com/album/sat316-funebria-death-of-the-last-sun-2021