Recenze: FROZEN CROWN – Call Of The North /2023/ Scarlet Records

FROZEN CROWN vedu v patrnosti už pár let, ovšem nemyslel jsem si, že bych o nich něco kdy psal. Upřímně řečeno, nepřipadali mi zas tak výjimeční a v podstatě vše, co jsem viděl a slyšel v jejich podání, jsem v lepší formě zažil v minulých letech, akorát že od někoho jiného - prostě mě nechytli. Jenže FROZEN CROWN jsou stále mladá kapela a řádně na sobě zamakali. „Call Of The North“ prezentuje FROZEN CROWN již v odlišnější formě. Ne, že by uhnuli ze svého směřování, o tom nemůže být řeč. Pokud ale jde o pilování vlastního výrazu, je už nutno s FROZEN CROWN vážně počítat.

Mou ignoraci nahlodala rovněž videa FROZEN CROWN, která mi nahusto cpalo YouTube a červík začal hlodat. Že to s FROZEN CROWN nebude až taková bída, definitivně potvrdilo aktuální album. Ku prospěchu věci jasně hovoří že FROZEN CROWN nestrhla móda disko bzukání a jedou si svou mutaci power / speed metalu a nebojí se místy řádně přitlačit. Málo platné, na melodický metal byla Itálie vpravdě ideální končinou už od konce devadesátek, ať si tvrdí kdo chce co chce. Troufám si tvrdit, že tentokrát FROZEN CROWN přesně trefili poměr razance a elegantní melodiky, skladby jsou stejně důrazné jako elegantně melodické a ani v jednom případě se z toho nestává metalová cukrárna. Údernost se na ideálním místě potkává s vyprávěním, vše hraje pěkně dohromady. Nečekal jsem to, čekal jsem spíš sladkou marmeládu s přímým tahem na kasičku. Že se tak v rámci možností neděje, to je pádný důvod tohle album alespoň zkusit, i když z něj zrovna nebudete křepčit radostí dokolečka. Jsem si vědom, že tohle tady už bylo v mnoha verzích a v lepších podobách, ale o to tady opravdu nejde. „Call Of The North“ určitě není hyperoriginální album, ovšem kvalitně odvedená práce naprosto určitě. V rámci žánru si FROZEN CROWN vytvořili dostatečně svérázný rukopis na to, aby se nemuseli krčit ve stínu a mohli sebevědomě zaujmout místo v předních řadách. Invence a skladatelské šikovnosti na to mají dost a dost, vlastně bych se dost nadřel, abych na albu vyšťoural vyloženě marodnou skladbu. Mimoto FROZEN CROWN pojali melodický power / speed poměrně volnou formou, v „Black Heart“ dostanou kytary hlubší ladění a pořádnou ostrost, moderní nádech určitě není marné plácnutí do vody. Následující „Victorious“ se tváří jako balada, nádherná melodie k tomu přímo svádí, ale chyba. Druhá skladby polovina je pořádná jízda z kopce. „In A Moment“ se nepouští do zběsilých rychlostí, setrvává většinou ve středním tempu, korunovaná mohutným refrénem. Spanilá jízda nepolevuje až do samotného závěru, album skvěle graduje.

Jak „Call Of The North“ vypadalo ze začátku jako běžná a ničím výjimečná power / speed nahrávka, tak je výsledný dojem s tím počátečním nesrovnatelný. Forma nemá málem čím překvapit, ale obsah je uvolněný, nápaditý, a především v rámci žánru vynikající. FROZEN CROWN se dostali do výborné skladatelské formy a mají skvěle nakročeno sportovní mluvou řečeno mezi elitní skupinu.

Medyed

frozencrown.net/

facebook.com/frozencrownofficial/

instagram.com/frozencrownofficial/