Recenze: FROM THE VASTLAND – The Haft Khan /2020/ Satanath Records / Iron, Blood And Death Corporation
Tahle kapela je v mnoha ohledech výjimečná. Nádech exotiky s
ám o sobě toho, jak jistě dobře víte sami, mnoho nevytrhne, ovšem pozornost v první nástřel upoutá. Bez kvalitních nápadů a instrumentace je Vám exotika platná tak akorát jako mrtvému zimník. FROM THE VASTLAND mají ovšem bez velkohubého přehánění všechno. Sina, ústřední postava kapely, původně one-man projektu, nemá kořeny v Norsku, nýbrž v Íránu. Nehodlám nikomu podsouvat nějaké rychlé soudy a závěry o situaci ohledně metalu v této oblasti (to by vydalo na obsáhlejší a komplexnější článek, a nejsem si zcela jist, zda zrovna já jsem ten, který by se k těmto tématům měl vyjadřovat, takže vraťme se raději k hudbě samotné), ale na každý pád to na pohodu asi příliš nebude, na růžích nemá ustláno styl jako takový, a už vůbec ne black metal starého střihu. V Norsku v nesvatém roce 2013 nachází zkušené spoluhráče a z FROM THE VASLAND se stává plnohodnotná kapela, pevně postavená na black metalových základech s nepopiratelným vlivem historie a mytologie středního východu, organicky propojeným s black metalovým výrazivem.
„The Haft Khan“ je koncepčním albem, jehož příběh vychází z jednoho z příběhů eposu Šánháme (Shanhameh, Kniha králů), rozsáhlého veršovaného díla, sepsaného perským básníkem Firdausím kolem roku 1010 – symbol perské kultury a národní identity. Velmi silný koncept – pravda pravdoucí. Ruku v ruce s konceptem jde i hudební zpracování, FROM THE VASTLAND nejsou žádná black metalová tuctovka a už vůbec ne žádní papíroví čertíčci. Jsou to šelmy z dávných časů, které neztratily nic ze své nebezpečnosti, jsou hodny uctivého respektu a setkání s nimi není pro každého. Silovost projevu FROM THE VASTLAND předpokládá, podobně jako žánr obecně, jisté nastavení sluchu a posluchačovu připravenost, black metal není styl pro masové spotřební užití a nedělám si iluze, že toto, ač značně svébytné a speciální album, bude plnit stránky a obrazovky mainstreamových médií. To by bylo i proti veškeré obecně platné logice. Drtivá síla je na „The Haft Khan“ prostoupena působivými atmosférickými pasážemi, které právě dávají vyniknout osobitým náladám bez ztráty intenzity. V návalu black metalových vichřic je stále slyšet ozvěna slávy staré Persie jako silný jednotící prvek, jako hlas předků z minulosti a připomenutí vlastní jedinečnosti.
Jakkoliv zpočátku může album působit jako homogenní monolit agrese a chladné brutality, v mnoha případech typické pro norský black metal, zde se toho děje mnohem více, než s prvním poslechem úvodní skladby zdá. „The Haft Khan“ své nejsilnější zbraně neschovává pod pancířem příliš dlouho, pro posluchače byť je v základní fázi seznamování s black metalem, pokud má potřebnou zvědavost a trochu zvídavé ucho, nebude příliš velký problém objevit svébytnou atmosféru a horu emocí, které se na albu skrývají. Naprostá výjimečnost „The Haft Khan“ se nachází právě v mistrné a strhující symbióze severského black metalu a atmosféry středního východu. To, co zpočátku působilo jako průměr s ambicí, je black metalový mistrovský kus. Jen nemá potřebu se nápadně vystavovat na odiv, ten první krok naproti musí udělat posluchač – litovat nebude.
Medyed
Komentáře