Recenze: EXCALION – Once Upon A Time /2023/ Scarlet Records
Pomalu jsem 
docházel k závěru, že na poli melodického metalu jsou karty dávno rozdány a území rozparcelováno mezi největší hráče. Zbytek sice hlady nepojde, ale žádná velká hitparáda se konat nebude – ano, to jsem si donedávna myslel. Můj názor zůstával pevný ještě během stisku „play“ v případě „Once Upon A Time“. Místo potvrzení mé rádoby zkušeňácké iluze se mi dostalo solidního školení na téma resetu sebevědomí jednoho pitomce regionálního významu. Ano, tím pitomcem míním sebe.
Šestá deska EXCALION je typická finská melodická škola, tedy v základu určitě. To by bylo samo o sobě fajn, ale tím to zdaleka nekončí. EXCALION mají zřetelné progresivní chutě a moderní přesah, což je posouvá do mnohem širšího prostoru. K mé nemalé radosti se EXCALION nenechali strhnout samoherkovým disco trendem, smíchaným s power metalem. Myslím, že toho už je vcelku dost a nejsem si úplně jist, že zrovna tohle je správná cesta pro kvanta kapel. EXCALION si vypracovali vlastní a dlužno podotknouti velice elegantní a atraktivní styl. EXCALION nejsou v prvé řadě prvoplánoví, přirozená hitovost skladeb a líbivost melodií nepřekračuje hranici rychlého metalového občerstvení. „Once Upon A Time“ má ještě jednu skvělou vlastnost - běžného posluchače (ve vší úctě) neodradí náročností poslechu a akademika nudit nebude. Řeknu-li to obráceně, EXCALION se rozhodně netváří jako spasitelé a lídři žánru. Jsou vstřícní a přístupní, zároveň jim nedělá problém rozletět se do větší šíře. Volnější výrazová forma dovoluje kapele v maximální míře využít jak přehlednou písničkovou strukturu tak komplexnější pojetí. Upřímně, do polohy DREAM THEATER se EXCALION ani náhodou netlačí, progresivní prvky využívají pouze v míře nutné a účelné pro náladu konkrétní skladby. To však úplně stačí k tomu, aby EXCALION na album dostali pozitivně nakažlivé napětí.
Famózní začátek se nese v pomalém, epickém duchu. „Keitele“ je takové intro a plnohodnotná skladba v jenom. Zařadit takovou skladbu na začátek alba se možná zdá jako ne zrovna dobrý nápad, ovšem „Keitele“ není ten případ. EXCALION bych nepovažoval za novátory, ovšem jejich kompoziční obratnost činí z notoricky známé power metalové látky velice přitažlivý zážitek. Šlapavá „Resolution“, vystřelená do výšin silným refrénem trochu mění pravidla hry, progresivní momenty ustupují o krok vzad a už tam nadále zůstanou. To však není vůbec na škodu, dramatická „Soulbound“ je jimi vyšperkovaná přesně tak, aby netříštily její přehlednou výstavbu a nebrzdili její nekompromisní přímočarý zátah. „Words Cannot Heal“ je v podstatě jednoduchá, formou sloka / refrén postavená skladba, skvělé aranže však odvádí neskutečnou práci. Svůj díl na konečném efektu má i skvělý vokál Marcuse Långa, který se tupě netlačí do výšek a v plné míře využívá přirozenou sílu. A přece tam ten bzukot je! „Amuse Me“ má nejblíž k tomu zpropadenému kámošení s popovými zvuky, ale mají hoši velikánskou kliku, že na tom moc neujeli a skladba boduje strhující melodikou…ale že mi zatrnulo. Titulní „Once Upon A Time“ nezačíná zrovna výrazně, takže vyčkávám, kam se to všechno vyvine. Napětí a drama roste, zimnici způsobující refrén pak už zní z bezpečí komfortního prostoru. Svižná „I Am I“ dává vzpomenout na zlatou éru STRATOVARIUS v ohledu rychlých sprintů, střídání temp a znovu skvělá melodika nedovolí červíkovi pochybností hlodat, EXCALION se do toho umí řádně opřít, o tom žádná diskuze. Zvolnění, nikoliv zklidnění přichází s „When A Moment Turns Into A Lifetime“. Baladické momenty jsou bohatě vyváženy koňskou dávkou emocí. Nechci vynášet předčasné soudy, ale tenhle věc prostě chytá za srdeční pumpu a aspiruje na nejsilnější skladbu na albu, i když konkurence je velmi silná. Třeba následující „Radiant Halo“, to je vzdušnost a síla v optimálním poměru. Podobně exceluje balada „Eternals“, žádný sladkobolný cajdáček, ale strhující naléhavost a skvělá postupná gradace. Finále je opět plné energie, „Band Of Brothers“ pádí do cíle jako splašené spřežení. Tam, kde se zařazují skladby do počtu, aby to tak nějak dojelo do konce, EXCALION stále sbírají skalpy.
Tohle rozhodně není deska, která by měla zapadnout.
Medyed
Komentáře