Recenze: EWIGKEIT – DISClose /2019/ Death To Music Productions

EWIGKEIT, toť britský one-man projekt, za kterým stojí James Fogarty. Jde o jméno, které má bohatou diskografii, rokem 1997 počínaje. DISClose, pokud dobře počítám, je již desátým počinem tohoto činorodého Brita, známého také pod pseudonymem Mr. Fog. EWIGKEIT si kdysi tykali s black metalem, přičemž žánrové zátarasy jim začaly být velice záhy těsné. EWIGKEIT je v současnosti pestrým, stylově neohraničeným úkazem, stojícím stále na black metalových gruntech, na nich během let již proběhlo přehršle inovací a průběžných spontánních přestaveb, až EWIGKEIT získali aktuální tvář a formu.

S prvními tóny úvodní „1947“ v kombinaci s grafikou obalu se vyjasňuje koncept alba. Talíře, a marťani, doom metalový odér, střídání drsného a čistého melodického vokálu. Zdvojené melodické kytarové vyhrávky jsou svou barvou naprosto unikátní záležitostí, byť můžeme namítnout, že něco podobného dříve provozovali PARADISE LOST, nebo i SEPTIC FLESH na albu „Revolution DNA“. Je to svým způsobem pravda, ale…EWIGKEIT to pojali po svém a zní to prostě luxusně. Ta gothic-doom atmosféra dosahuje vrcholu, nebo spíše jeden z vrcholů se třetí skladbou „Oppenheimer´s Lament“, s black metalovým kořením je tahle skladba napěchována energií a emocemi. „Guardians Of High Frontier“ je „písničkovější“, s náladovějšími pasážemi, zarámovaná do decentních sborů a všudypřítomnými melodickými kytarami, které se objeví vždy, a vždy naprosto vhodně zapracované do struktury skladby. „Resonance“ – hitovka, pokud se dá tohle říci o pomalé a sedm minut dlouhé skladbě. Podmanivé melodie, mrazivá atmosféra a temný základ se v této skladbě sešly v poměru, který bere dech i po mnoha posleších. „KRLL“ – temné sodní proudy vytryskly na povrch, black metal se ozval silněji. Začátek tomu příliš neodpovídá, zabíhá spíše k zatěžkanému hard rocku ve stylu BLACK SABBATH, nicméně zvrat přichází brzy. Temnota převzala vládu, aniž by potlačila všechny ostatní elementy včetně melodické melancholie. „Moon Monolith“ zabředá do zádumčivé melodiky až po nos – nádherně depresivních osm minut na závěr alba, které vlastně mohlo pouze a jenom překvapit.

EWIGKEIT jsou (nebo vlastně – je,?) důkazem, jak mnohdy je underground schopen strčit mnohé z výsluní scény strčit do kapsy, nebo se jim minimálně zcela vyrovnat. DISClose, ač není v žádném ohledu revolučním a převratným albem, jeho obsah je prvotřídní kvality. Nápaditá struktura skladeb, silné melodie a neméně silná atmosféra, oscilující od temné po křehce melancholickou, a jako konečnou třešničkou na pomyslném dortíku je mohutný a perfektně čitelný zvuk. To vše dělá ve výsledku s DISClose výtečné album, které roste s počtem poslechů.

A jen tak nakonec, koukněte jen tak pro sichr ven z okna, až si tohle album pustíte, jestli už jsou tady…kdo? Talíře a ti z vesmíru přece!!!

Medyed

ewigkeit.bandcamp.com

facebook.com/ewigkeitofficial/