Recenze: DEMONIZED PRIEST – Necromatic Rituals /2021/ Satanath Records
Nic nového nečekat, a kdo tak 
ještě neučinil, nechť si doplní rozhled studiem klasických alb, naladí se na frekvenci 80 a vzhůru do podzemí. Ohně hoří, rohatí křepčí kolem kotlů s hříšnými dušemi a horlivě pod ně přikládají, aby teplota nepoklesla. Takhle si představuji old school black metal!!! Ještě generaci před severským běsem, kdy se společně s VENOM, CELTIC FROST, BULLDOZER a rannými BATHORY, případně výrazem SLAYER v časech „Show No Mercy“ rozhořel pekelný plamen. Nejsem si zcela jist, zdali Chilané DEMONIZED PRIEST prvotní black metal zachytily byť jako posluchači v pozdním dětském věku (můj případ), nicméně do jeho atmosféry položili natolik, že jej ani náhodu neparodují. Ba co víc, jejich heavy-black míří vstříc vlastnímu černému rituálu, působí velmi solidně a uvěřitelně bez přehnaných citací kultovních smeček
Pekelná jízda, odstartovaná „Within The Pentagram“ sice upomíná zmetky pekelné VENOM, ale pouze decentně, ani na okamžik mě nezarazila přehnaná citace nejen v úvodní pecce, ani nikde jinde. DEMONIZED PRIEST jsou dostatečně osobití, že není třeba si pomáhat u kolegů, byť by mi to do jisté únosné míry ani nevadilo. „Collector Of Corpses And Souls“, postavenou na skvělém heavy riffu, pasuji spolu s následující „...Of Blood And Chaos“ na mé dva soukromé vrcholy alba, přičemž zbytek ani v nejmenším nezaostává, pouze tyhle dvě šlehy nejvýrazněji čerpají z klasického heavy metalu a mám k nim jaksi nejblíže. „Necromantic Rituals“ navíc nejede na jednom, dvou vzorcích, „Serpent´s Rites“ se heavy a speed / thrash rovině zdatně vymyká a více se atmosférou blíží k novodobějšímu pojetí black metalu, který ovšem v pojetí DEMONIZED PRIEST dostává odlišný rozměr. „Witch's Unholy Creation“ a „The Altar“ to je v podstatě zdrsnělý a zčernalý rock´n´roll“ a typická ukázka black metalu z první poloviny osmé dekády. Síla a energie, která z obou skladeb doslova cáká, jsou slastným drbáním rohatého za ouškem, obsahují vše, co syrový tradiční black metal potřebuje, plus otisk vlastního osobitého rukopisu DEMONIZED PRIEST. Temná a působivá instrumentálka „Sexto Infierno (Invocación)“ je vhodně zařazená před závěrečný sekec mazec „Horns Above the Sky“, závěr je to neskutečný, strhující atmosféra a energie…
Retro styl DEMONIZED PRIEST navzdory nepochybnému archaismu má neskutečnou energii a temnou auru, takže stáří formy není podstatné rozebírat. „Black´N´Heavy se očekává jako samozřejmá věc, dále se rozpoutá takový fičák, že mám úpornou snahu otočit skříň naruby s cílem vyhrabat své artefakty z dob před třiceti lety a rovněž i třiceti kily. Pranic nezáleží na tom, že se do svých tehdejších metalových hadříků nemám šanci vejít. Můžu si to minimálně představovat, jak se vracím na konec osmdesátek při plném vědomí, že ač milý a velepříjemný, to je každopádně blud a iluze. DEMONIZED PRIEST však tu sílu mají – vrátit posluchače zpět v čase a vsadit jej do autenticity dobové atmosféry. „Necromantic Rituals“ působí na nepřipraveného posluchače jako relikt z pravěku, ale do zkamenělých pozůstatků mají daleko asi tak, jako kolchozník k dolarovému kontu. Současné zvukové možnosti nejsou DEMONIZED PRIEST vůbec cizí a využívají je maximálně ku svému prospěchu. Díky v rámci možností a s respektem k charakteru kapely modernímu zvuku mají DEMONIZED PRIEST strhující náboj. Temná atmosféra, věrně vystihující podstatu starého black metalu, dotahuje dílo zkázy do drtivého konce. Právě kombinace syrového heavy metalu s příměsí špinavého rock´n´rollu a moderním zvukem je hlavním důvodem, proč DEMONIZED PRIEST zní jako polití živou vodou, pardon…jako posedlí démonem.
Medyed
instagram.com/demonized_priest_official/?hl=en
Komentáře