Recenze: CROSSON – Rock´N´Roll Love Affair /2020/ Black Roos Entertainment / Galaxy Records
V touze zpestřit stylový záběr recenzí na našem webu jsem
se jal pídit po zajímavých albech mimo black a death metalové vody. Ač mi glam rock nikdy příliš k srdci nepřirostl, vyjma starší tvorby Mötley Crüe, k současné vlně kapel se stavím podobně rezervovaně a výjimkou jsou pro změnu jistí CRASHDÏET a BLACK VEIL BRIDES, a tím můj glam rockový výlet více méně končí. Možná se ptáte, co je důvodem, proč jsem sáhl zrovna po glam rockovém albu. Odpověď je jednoduchá – Australani CROSSON ani náhodou nejsou obyčejnou glam partou, ale natolik výjimečným zjevem (v jejich případě ke cti jim sloužícímu - nejen vizuálním), že jsem na nich slušně ujel a odhodlal se o nich něco napsat.
It´s only Rock´n´roll…CROSSON si to sviští po staré dobré, silně frekventované víceproudé asfaltce, potud vše při starém a na nějakou inovaci a avantgardu s klidem na duši zapomeňte. Riff, sloka, refrén a sólo, žádné s tím fraky – stará dobrá metoda, fungující desítky let a drahný čas fungovat bude. Pak se nabízí smrtící otázka – co je na CROSSON tak zvláštního, když je to prachobyčejná rocková kapela? Prvním netypickým znakem CROSSON je vokál, ten jako vystřižený z alba některých „novovlnných“ kapel z počátku osmdesátých let. Kupodivu tento styl zpěvu nikde netrčí jako strašák v zelí, má velice příjemnou bravu, je plný a příjemně poslouchatelný. Připočteme-li k hlavnímu vokálu výrazné sbory, nezbývá než uznale pokývnout. Dalším atypem je bombastická, až teatrální produkce, podtržená naprosto skvělým zvukem celé nahrávky. Všechno tohle divadlo by ovšem bylo pro srandu domácím hlodavcům, kdyby se nedostávalo silných skladeb. Tento styl nemá tolik bočních uliček a manévrovacího prostoru, aby se dalo tvůrčí neumětelství příliš dlouho maskovat – jednoduchá a přímočará hudba není zas taková zívačka na skládání, jak by se pak při poslechu mohlo na moment zdát.
„Rock´N´Roll Love Affair“ invenčním přísuškem ani náhodou netrpí. Co však nelze tomuto albu vytýkat, je právě nedostatek silných nápadů. „Rock´N´Roll Love Affair“ reflektuje jako základ to nejlepší, co klasický rock za posledních padesát let světu přinesl. Nehraje si na žádné seriózní těžké umění ve snaze utáhnout posluchače na vařené nudli, aby měl pocit, že poslouchá cosi velkolepého. CROSSON, ač sáhli po pompézních aranžích (citlivě použitých tam, kde plní svůj účel a smysl), jsou především o zábavě posluchače, stejně jako samotné kapely - mám intenzivní pocit, že CROSSON jejich muzika velice baví a pro ten rockový cirkus mají všechny předpoklady. „Rock´N´Roll Love Affair“ zprvu možná působí jako chudší příbuzný z druhé ligy, ale kapela, jejíž jméno není pravidelně skloňováno spolu se stylem v každém periodiku případně hudebním webu, může mnohé věhlasnější kolegy hravě vystřelit z trenek. CROSSON standardnímu glam rocku, resp. metalu, dodali vlastní ksicht a specifickou atmosféru. A to dle mého skromného názoru není vůbec málo. A co víc, „Rock´N´Roll Love Affair“ baví i mě, který se tomuto subžánru dosti úspěšně vyhýbá od své puberty již skoro třicet let, a to už je co říct. Naposledy jsem byl schopen něco podobného říci o deset let starém „Generation Wild“, v úvodu zmíněných CRASHDÏET. I tak, pokud bych obě alba měl rozsoudit, které si vezmu do batůžku s sebou na pěší výšlap do divočiny, beru „Rock´N´Roll Love Affair“.
Medyed
Re-akce Dědek (8. 5. 2020 06:39)
Jo tak některý formulace jsou fakt smrtící - ta první z avíza:
Teatrální glam rock, věc, kterou byste od Medyeda těžko čekali. Taky se zase dlouho nedočkáte...než CROSSON natočí další album !!!
A pak namátkou druhá:
Pak se nabízí smrtící otázka – co je na CROSSON tak zvláštního, když je to prachobyčejná rocková kapela?
Jo, takhle se u náš píšou recky, který píšou! :-)