Recenze: CORR MHÓNA – Abhainn /2021/ Satanath Records
Ne, ten název není určitě divný, 
kdož jste přišli do styku s Irskem a keltskými jazyky, divný vám připadat nebude. CORR MHÓNA se vyjadřují ve vlastním jazyce a nejen jazyk je na „Abhainn“ věcí nevšední. CORR MHÓNA jsou poměrně výrazný zjev na metalové mapě světa a bylo by rozhodně škoda se o nich u nás nezmínit. Trochu v tom jistě hraje roli má slabost pro vypravěčské období BATHORY, tahle deska jej svým pojetím lehce upomíná, čímž hodlám říci, že se mi nevybavuje nikdo, koho by mi CORR MHÓNA byť trochu připomínali, „Abhainn“ je vyhraněný samorost a těch v současnosti není mnoho…nebo já neumím pořádně hledat.
V muzice CORR MHÓNA se prolíná vícero metalových stylů v nestálém poměru, jako by se kouzelný hrnek vymkl kontrole a začal si vařit čarovné lektvary nezávisle na majiteli. Úvod „Abhainn“ vzbuzuje dojem zajímavého pagan metalového alba se silným vypravěčským rozměrem, ovšem chyba…CORR MHÓNA zanedlouho cení zuby jako pořádně vyhládlý Canis lupus. Jenže ten pohled predátora je nejednoznačný, skoro bych si myslel, že je ta šelma schopna hlídat zajícům mladý, než se staří vrátí a přitom jim povídat pohádku o Karkulce. CORR MHÓNA není dravost cizí, jsou ovšem osobití natolik, že přesahy do pagan, black i death metalu (za úvodní v riff „An Bhearú“ by se nemuseli stydět ani takoví UNLEASHED) uchopili velmi osobitým způsobem a přizpůsobili je pro vlastní záměry. Najdou se i momenty, kdy CORR MHÓNA vypadají jako těžce progresivní …post kapela. Jen kroutím hlavou, jak zručně tenhle guláš stylů funguje pospolu. Hravě se mohlo stát, že by se z alba stal bizarní hybrid hrající na všechny strany bez tvaru a formy, taková exhibiční bublina bez duše…ale všechno je jinak. „Abhainn“ nejen že duší disponuje, ale duše a vnitřní svět alba jsou velmi bohaté a nemáte nárok jej „pobrat“ na jeden zátah, tohle je jedno z „naslouchacích“ alb, které potřebuje nějaký ten čas, aby se projevilo v plné šíři nálad a emocí, které obsahuje.
„Abhainn“ (řeka), jak jsem se domníval zpočátku, je koncepční album, příběhem poutě řeky od pramenu do náruče oceánu, příběhem životodárné a stejně tak i ničivé síly přírodního živlu. Nedalo mi to a kromě názvu alba jsem si přeložil do češtiny i názvy skladeb, což se ukázalo jako naprosto zásadní pro pochopení tvůrčího záměru kapely - všechny skladby do jedné nesou jména irských řek, čímž je téma příběhu, respektive společný koncepční rámec naprosto jasný. CORR MHÓNA (volavka), vytvořili velmi sugestivní album. Stačí pustit fantazii ze řetězu a bez nadbytečných cestovních nákladů se přenesete doprostřed irské přírody. Zvukomalebný potenciál „Abhainn“ je značný, místy až dechberoucí. Na síle atmosféry nic nemění ani silové výpady, kterých album obsahuje nemalé množství. Když už se budu opakovat, spojení veškerých stylových vlivů, ať už doom, pagan, black metalu, progresivních elementů a čeho všeho ještě je docíleno s maximálním možným citem pro skladbu a její atmosféru. CORR MHÓNA jsou hůře uchopitelní, jejich svébytnost je však bohatě vyvážena silou obsahu „Abhainn“, proto stojí každopádně za to jim popřát sluchu, je co poslouchat a co nacházet i dlouho poté, co vám album obrazně řečeno uvízne za nehtem.
Medyed
Komentáře