Recenze: CHRIS BOLTENDAHL´S STEELHAMMER – Reborn In Flames /2023/ Rock Of Angels Records

Očekávat něco diametrálně odlišného od Chrisovy domovské kapely, to jsem vzdal preventivně předem. Celá pointa je v tom, že by „Reborn In Flames“ s klidem mohlo vyjít jako další řadovka GRAVE DIGGER a nic by se v zásadě nestalo. „Reborn In Flames“ sice obsahuje některé prvky, které se u hrobařů tak často nevyskytují včetně syrovějšího projevu a důraznějšího tlaku na pilu. Myslím, že jsem už někde zachytil, že se „Reborn In Flames“ bude zčásti blížit pojetí na způsob METAL CHURCH, čemuž mohu dát s přivřeným okem za pravdu. Má to ale hák jako vrata, i po půl flašce rumu jasně identifikovatelný rukopis všechny snahy o úkrok stranou rázně ukázní a postaví do latě.

Může se zdát, že podle všeho již vyřčeného toho deska mnoho nenabízí, co by stálo za bližší pozornost. Nenabízí i nenabízí, záleží hlavně na tom, kterou část metalového hřiště máte za domovský post. Komu dodnes neřekli nic GRAVE DIGGER a klasický heavy metal jako takový, s tím dozajista nepohne ani „Reborn In Flames“. S námi, zažranými metalovými klasiky, to je ovšem jiná kávička. Pokud striktně nevyžadujete svěží závan současného dění, „Reborn In Flames“ vám připraví slušnou porci zježené řídké srsti a příjemné zimnice. Do výsledného dojmu jasně promlouvají Chrisovi spoluhráči, ačkoliv produkce a sktruktura skladeb je natěsnána do zavedených mantinelů. I přes to má album citelně odlišnou atmosféru ve srovnání s posledními alby GRAVE DIGGER, jen to není na první dobrou až tak patrné. Odlišnější spektrum nálad a logicky jiná výstavba riffů vyplouvá na povrch postupně a výrazně vylepšuje počáteční dojmy. Ty zprvu, proč to nepřiznat, nebyly jaksi nic moc. Chyběl mi silnější moment překvapení, celé to snažení bylo sice sympaticky urputné, ale možná až moc rutinní a předvídatelné. Postupem času mě ale album začalo velmi bavit, stačilo si počkat na moment, kdy se skladbám dostanu dostatečně hluboko pod drsnou slupku. Rázem už to není ta bída jako na začátku a mám pocit, že poslouchám jiné album. Do bomby sezóny má „Reborn In Flames“ pořád docela daleko, to ale není téma, které je potřeba otevírat. O tuhle otázku zde vůbec nejde. Syrová rubanice v klasickém pojetí obsahuje vedle přívalu energie dost záchytných bodů a zajímavých momentů na to, aby bez škobrtnutí obstála sama za sebe.

Karty jsou z valné části rozdány dopředu. „Reborn In Flames“ sice není žádnou překvapivou nahrávkou, to ale u po albu, ctícím základní metalovou tradici ani nečekám a vůbec mě to neirituje. Nálož, obsahující šlehy jako „Beyond The Black Souls“, „Gods Of Steel“ a „Die For Your Sins“, temnou a zatěžkanou „Let The Evil Rise“ nebo epičtější „Out Of The Ruins“, si nechám líbit i bez potřeby posouvat hranice a hledání nových obzorů.

Medyed

facebook.com/ChrisBoltendahlsSteelhammer/

roar-chrisboltendahlssteelhammer.bandcamp.com/album/reborn-in-flames