Rok vydání: 2009
Edice: CD

Vrcholy CD: pecky Posera a Call The End
Propadáky CD: nejsou mi známy
Zajímavosti CD: jeho název, a skutečnost, že na veselé Moravě se dá dělat takhle temná muzika :-)

Hodnocení CD: 79 %




Mocně nemocně syrová, temná až depresívní muzika se na vás začně valit s první Líně zážehovou melodií CD - EP velkobítešské bandy Zapomenutá minulost.

Styl? Hodně "souložitá" odpověď na tuto otázku. Podle mne: většinou spíše valivý, ale dráždivě šlapavý deathrash, možná s lehkým přídechem coru, ale dle mne je to spíše zvukem než hudebními postupy. Zdali je to stará či jiná škola, o to už se po "absolvovaných půtkách" na webu kapely nemíním přít...je to prostě škola :-).  

Kdo musí - kromě celé kapely - zaujmout, je zpěvák Ondra Špaček, který střídá čistý, ale neuvěřitelně hutný vokál (viz jeho majestátní party v Call The End) s lehkým sympatickým chrchlákem, dobře korespondujícím s těmi thrashovějšími party produkce.  

Největšími hity šestisongové kolekce jsou asi šlapavka Posera, písnička s příznačným názvem, protože se z ní prostě po... (tahle relativně melodická, ale přitom tvrdá petarda vás prostě musí posadit na prdel, včetně libého kakofonického sóla), a závěrečná Call The End, o níž si dosud říkám, jestli to není některej světovej hit, kterej neznám...  

Co je nutno u Zapomenuté minulosti obzvlášť pochválit, jsou aranžmá, která narozdíl od jiných, slavnějších kapel, dokáží famózně pracovat s kombinací randálu a ticha, takže svůj prostor dostávají úplně všechny zúčastněné nástroje, totiž nejen vzrušující a svižná kytara Mirka Tomšíka, ale též dravá basa Michala Blahy, a rovněž dobře syrově nazvučené a dynamicky hravé bicí jeho bratra Martina Blahy.
A propos texty: Z toho, co jsem "rozslyšel", mám dobrý pocit. Úvodní flák Čistá cesta zdravým způsobem "komentuje" nezdravou skutečnost zákeřných sekt, a o čem jsou Vlající vlasy přítele Chárona, tuší asi každý, kdo minimálně na gymplu nespal...

Přiznám se, že občas jsem jednotlivá slova přeci jen těžko rozeznával (chápejte, jsem starej a hluchej Dědek), čímž si dovolím kritizovat booklet, v němž texty nejsou bohužel uvedeny (přitom to zřejmě není otázka financí, neboť do vnitřního dvojlistu by se místo fotky - anebo na jejím pozadí - spolehlivě vešly).
Zvuk studia Ch Records, v němž bylo CD v březnu 2009 nahráno, je pro kapelu velmi příznivý. Miluju tenhle neuvěřitelně syrový zvuk, to fakt dost můžu. Hoši, připomíná mi to starou metalovou školu :-))))))))))). Taktéž obal je důsledně prokomponovaný, dobře ilustruje název alba.   

Za tento CD-výsledek se chlapci ze Zapomenuté minulosti rozhodně nemusejí nijak stydět. V rádiích je sice hned tak hrát asi nebudou, ale to ostatně svědčí o jediném: že si hrají, co chtějí oni.


Takže můj závěrečný slogan plynule navazuje na shora citovaný titulek: Seš svázanej? Pusť si Zapomenutou minulost! - Budeš svázanej ještě víc! Ale moc hezky...  

A ještě cosi: Jak jsem četl některé dřívější recenze téhle desky, mám dojem, že kdosi říkal, že to není žádný moc velký objev. Ale copak potřebujeme něco neustále objevovat? Já myslím, že kapely typu Iron Maiden, Running Wild nebo Motorhead o tom vědí své... Hmm, třeba RW si poslechnu vždycky s chutí!

A ZM dnes už taky...