Recenze CD skupiny SRO Tančí mezi ohni
CESTY ZPĚT VEDOU
Rok vydání: 2003
Edice: standardní CD
Vrcholy CD: celé album je vrcholné, absolutní vrcholy jsou Slova, Silver Rock Bar, Čas květů a Promiňte oči
Propadáky CD: žádné
Zajímavosti CD: natočeno ve studiu Hacienda Miloše DODO Doležala / na obalu je uvedeno logo Silver Rock Baru, o němž se zpívá ve druhé skladbě / a taky logo znojemského pivovaru Hostan / na desce bubnují dva bubeníci / na podloží CD je citován obchodní zákoník
Hodnocení CD: 100 %
Znáte tu občerstvující chuť pomeranče, když rozkousnete jeho dužinu a do pusy se vám vyvalí ta báječná pikantně sladká šťáva...
...tak podobně slastný pocit zažívám, když do svého přehrávače vložím CD moravské kapely SRO Tančí mezi ohni z roku 2003 (moji teorii o pomeranči navíc potvrzuje oranžově laděný obal).Toto jest totiž věru šťavnatá deska!
Kolekci melodického, ale přitom dostatečně tvrdého rocku s českými texty (v daném případě někdy označovaného jako crossover) otvírá nářez Slova, na nějž svižně navazuje další pecka Silver Rock Bar. Největším hitem alba je ovšem zřejmě parádně odpíchnutý a rozevlátý Čas květů se skutečně geniálním refrénem "Dál poslouchám svět květinovejch bohů / měli styl a mají dál, nám zbyly krušný rána", zatímco famózním ploužákem je závěrečná úchvatná balada Promiňte oči.
Na desce nicméně nenajdete žádnou slabou skladbu. Každá z 11 věcí (z nichž mohu dále vypíchnout například svižnou Pro ty kdo vydrží, nejednoznačnou Asi Jim nebo pocitovku Toulám se) má svoji atmosféru, svoje výrazné hudební nápady, kvalitní texty, precizní aranže a skvělé instrumentální výkony, takže se při poslechu ani vteřinu nenudíte, a naopak po uplynutí cca 40 minut, kteroužto dobu CD trvá, máte chuť pustit si jej znovu. A znovu...
U jednotlivých zúčastněných muzikantů se s dovolením pozastavím. Třebaže podle obchodního zákoníku může mít společnost s ručením omezeným až 50 společníků, naše SRO si vystačí se čtyřmi. Každý z kvarteta hudebníků prokazuje, že je výraznou hudební osobností, počínaje bubeníkem Martinem Krejčou, jehož bicí na desce žijí parádně řízným životem (jako host si v jedné skladbě, Toulám se, zabubnoval Lukáš Zbožínek), pokračujíc kytaristou Pavlem Dočkalem, hlavním skladatelem, na jehož barevné kytaře hudba SRO do značné míry stojí, basákem Martinem Maštalířem, který narozdíl od jiných basáků je ve své kapele fakt "slyšet", a konče, lépe řečeno v čele s báječným zpěvem Zdeňky Šmídkové (dnes Kotačkové), z níž její pěvecké nadání, barva hlasu a zejména způsob zpěvu činí jednu z nejvýraznějších zpěvaček tuzemského rocku.
Nejsilnějším výsledným účinkem je bezesporu ona celková svěžest, kterou celá deska od začátku do konce dýchá. Svěžest a šlapavost, podpořená vynikajícím zvukem známého studia Miloše DODO Doležala Hacienda v Žirovnici, kdy velký kytarový mág se postaral i o mastering.
Také booklet plně využil všech možností svých osmi stran, takže v něm najdete texty i spoustu fotek, a na podloží CD vtipně dokonce i citace z obchodního zákoníku, týkající se čeho jiného než společnosti s ručením omezeným.
Album je celé k dispozici na bandzone.cz/kapelasro, a tudíž si každý může učinit svůj vlastní názor a zejména se utvrdit, že v této recenzi, rozplývaje se nad kvalitou předloženého hudebního materiálu, rozhodně nekecám :-).
Toto je přesně ta tvorba, která nemůže zestárnout, která Vás zasáhne jakýkoliv čas od svého stvoření, a vždy Vám bude připadat naprosto čerstvá a svěží, prostě pro mne osobně taková pomerančová hudba :-). A pokud byste chtěli slyšet přirovnání méně bláznivé, pak bych, inspirován názvem desky, prohlásil, že tohle je roztancovaná deska, že tohle je prostě hudba, která tančí.
Koneckonců, její nadčasovost dokazuje - a to zejména v souvislosti se smutným ukončením činnosti kapely Ynnity a možným obnovením právě SRO - i předposlední skladba Cesty zpět vedou, v níž Zdeňka Šmídková zpívá:
"Ztrácíš a voláš nashledanou / těm dnům nesnadným / snášíš bolest nečekanou / přijímáš ji, jak se dá...
Cesty zpět, zpět vedou..."
Komentáře