GARDEN OF DEPRESSION = ZAHRADA TICHA, DETONACE
A - MELANCHOLIE

Rok vydání: 2007
Edice: CD

Vrcholy alba: viz recenze
Propadáky alba: žádné
Zajímavosti alba: CD je zajímavé jako celek

Hodnocení alba: 98 %




Free Fall. Objev našeho webu měsíce dubna. Mno, pořádně opožděně, toť factum. Nicméně o co pozdější je to zážitek, o to je silnější. Free Fall se nebojím nazvat svým způsobem geniální kapelou - je to první tuzemská "brigáda", která mne opravdu přesvědčila o smysluplnosti propojení metalu a elektroniky. Možná to bude tím, že ta elektronika je v jejich tvorbě velmi decentní, lépe řečeno móc šikovně zakomponovaná, prostě ucho se nádherně pase.

Nedávno na Bandzone profilu probleskl na kapelu dotaz, kde že má ten doom? Nevím, jak to dotyčný myslel, ale je pravda, že muzika Free Fall je sice melancholická, ale přeci jen plná výrazné naděje. Asi právě takové, jakou představuje celá kapela Free Fall pro budoucnost českého metalu. Vynikající název desky, Garden Of Depression (Zahrada deprese), by tak možná mohl znít Garden Of Hopeful Melancholia (Zahrada nadějné melancholie)...

Jak už jsem jednou přirovnával, svojí atmosférou mi hudba Free Fall připomíná Paradise Lost, nejlépe snad na jejich stejnojmenném (a just nanapíšu eponymním :-) albu z roku 2005, z dřívějších počinů těchto britských velikánů pak jmenuji třeba nezapomenutelné Draconian Times z roku 1995.

Skupině Free Fall dělají podle mého názoru strašlivě dobře ve své zásadě 3 faktory:

1) střídání výborného ženského a mužského zpěvu,
2) dobrá práce s "tichem", která se projevuje střídáním lyrických meziher s detonujícími kytarově-bicími partiemi,
3) a samozřejmě již zmíněné organické propojení "přírodního" zvuku a samplů.
Co naopak podle mne kapele krapet škodí, je výlučná angličtina. S češtinou by se v téhle muzice dalo myslím slušně pracovat, třeba alespoň v pár skladbách, a možná by nebyly špatné ani české sloky a anglické refrény. Prostě nesouhlasím s těmi "tradičními" (nic proti Starobrnu :-) názory, že čeština je málo zpěvná a vyznívá v metalu hůř; čeština je naopak díky své mnohotvárnosti do metalu skvělá, jde jen o to se jí nebát.

Největší hity desky? Reality? Living In The Mistake? Red Roses (In The Dark)? 99 Tears? Anebo některý jiný? Nehledejte je. Nemá to cenu. Všechny skladby jsou dobré a vzájemně velmi vyrovnané. Ona jakákoliv jiná koncepce by byla v tomto žánru sebevražednou, neboť by mohla narušit přirozené melancholické plynutí toku řeky. Toku řeky? Volného pádu :-).
Chválu zaslouží též čitelný, citlivý a přitom výrazný a silný zvuk, nejlepší to možný bratr prezentované sestry hudby. Přiléhavě "divný" je i obal.
 
Podtrženo sečteno, chcete-li být za některého zimního večera anebo horce letního rána posmutnělí, a přitom neztrácet naději, nejlepším přítelem Vám bude právě tahle deska
. 
Tak, a na závěr napíšu možná něco, za co mne odstřelí jak kapela Free Fall, tak asi řada metalistů: muzika Free Fall, i tento žánr obecně, plasticky dokazuje, že známá polarizace zejména 80. let na depešáky a metalisty byla tím největším hudebním nesmyslem, jaký mohl existovat. Což koneckonců dokázali již před lety například velikáni Paradise Lost.
Sapristi, nezmiňoval jsem je tady už? :-).

Zdraví Dědek.