Recenze CD Kreyson: Návrat krále (2013)

KRÁL JE ŽIV – AŤ ŽIJE KRÁL!

aneb

ZÁVRAŤ Z KRÁLE

Recenze CD / Kreyson: Návrat krále / vydání: sobota 12. října 2013 / vydavatel: Petarda Production a.s.

Poděkování: Tato recenze je věnována Elannovi.

„Už je to tady!“, zní příznačně v jedné ze skladeb nového alba Kreysonu - aby ne, po skoro dvaceti letech od poslední řadové desky Zákon džungle. Pravda, kromě dalších projektů – sólovka Nejde vrátit čas?, DVD Kreyson Live - Noc plná hvězd 2007 a 20 Years Of Kreyson - nám to chlapíci v roce 2011 proložili promo singlem Ztrácím / Kde se touláš, jenomže to byla pouze dráždivá jednohubka, dnes již navíc sběratelsky naprosto unikátní, neboť avizovala „New CD 2012“. Kreyson to stihl až o rok později, ale to je tak asi jediná výtka, kterou mohu vůči jeho novému dítěti mít.

Proč? Protože tahle deska se prostě mimořádně povedla. Po stylovém, metalová schémata nepopírajícím intru, nastává první majstrštyk: Archanděl Michael, přilétající k nám až ze samotného Zjevení sv. Jana čili Apokalypsy, úspěšně kombinuje  valivý vstup s následným řízným špikem á la speedový Usain Bolt, aby se posléze proměnil ve fantastický, mysteriózní refrén s nosným sloganem „Archanděl Michael / moc pánů / posílá / do pekel“. Chvíli sice trvá k němu proniknout, ale o to víc si jej užijete pak, včetně následujícího magického ztišení, skvělého kytarového sóla a postupného opakování výborných figur předchozích. 

Dramaturgicky chytrým počinem určitě bylo zařazení dvou již zmiňovaných songů ze singlu zhruba doprostřed CD, neboť fanoušek, jenž má singl naposlouchán, si může od náletu nových pecek lehce „oddychnout“. Ten nápor je totiž obrovský – viz zdařilé Stoupáš, s motōrheadovskou úderností, navždy aktuálním textovým tématem i jeho zpracováním, na něž byl natočen dosti akční videoklip, jehož samotný závěr navíc posouvá poselství celé skladby ještě o kus dál.

Nesnášíte slogany typu „Krásné je žít“? Křížek má s nimi zkušenost, viz třeba Není marné žít z Křížáků. Jenže tentokrát (My jo, a vy?) je to ještě trochu jinak. Obsahový kontrast jednotlivých, textově velmi promyšleně odstupňovaných slok, a opakujícího se refrénu, vytváří ironický až sarkastický tón natolik intenzivního charakteru, že se u onoho již citovaného refrénu „Krásné je žít“ nebudete rozechvívat štěstím, ale buď lehkým vztekem, anebo alespoň ďábelským úšklebkem – záleží jen na Vás.

Možná Vás zaujme též kompozice Možná, ale spíš si myslím, že ne možná, ale určitě. Schéma lyrického vstupu s řízným rytmickým riffem evokuje atmosféru Upíří lásky z debutu Anděl na útěku, a – funguje více než dobře, až...až mám chuť „kousnout a vysát“, a to nikolivěk možná, ale zcela určitě. 

Otevři oči je už dopředu šlágr, tj. píseň předurčená být velkým hitem. Tož „otevřete“ svoje uši, abyste slyšeli nekompromisní, úderný atak kytar, doprovázený štiplavým a chytlavým refrénem, který je zdařilý stejně jako všechny ostatní pecky, takže „i starej Dědek se před Kreysonem sklání!“

Apokalyptické téma navozuje rovněž Tvá zář, z níž bych vypíchl – třebaže vynikající je celá – majestátní atmosférický refrén, v němž se Křížek pokládá do velice lyrických pěveckých poloh snad á la Petr Muk, až máte pocit, že kdybyste do nich šťouchli prstem, musí se protrhnout, jenomže poněvadž je to všechno podbarveno poctivými metalovými kytarami, účinek je – uf, famózní: tvrdost a síla versus lyrika, křehkost...aneb krása někoho nebo něčeho, co je na Vás milé, a přitom víte, že se na to můžete vždycky naprosto spolehnout.

Jo, na Kreyson se na týhle placce fakt můžete spolehnout. Dokonce i singlové věci, které aspoň pro mne osobně zněly tehdy ještě jako jen tak lehká prognóza čehosi většího, dostaly pod šikovnými prsty světoznámého Andy La Rocquea (já osobně si jej ještě více než z Kinga Diamonda pamatuju z páté desky Schuldinerových Death Individual Thought Patterns) takovej háv, že jsou o třídu výš, o třídu...no jedním slovem klasa, ať už ploužák Ztrácím, vyvolaný tragickou událostí v Ládově rodině (odtud závěrečné věnování Markétce), či Kde se touláš, svým stěžejním sloganem připomínající touhu po návratu...

...po návratu krále. Ten se vrátil nejen s výbornou muzikou (i rádiový slaďák Dávej, dej má hodně do sebe, vždyť už samotinká parafráze zavedeného klišé Dávej, ber je kreativní; sympatické je i věnování songu fanouškovi Petrovi Totuškovi), ale i se skvělými texty. Láďa Křížek jako výhradní autor slov perfektně vystihl, co dnešní metal v textech potřebuje – mystiku, tajemno (Archanděl Michael, Tvá zář), ale i reflexi a otevřenost k tomu, co se kolem nás děje za svinstva. Ekonomická polarizace společností, vyvěrající mj. z nepotrestaných zločinů – My jo, a vy?, války a utrpení v důsledku zbrojařských byznysů - Stoupáš... celkově pak ďábel versus Bůh, pocit člověka, pocit zmaru i naděje, ze života, ze smrti...zkrátka ze všeho, s čím žijeme nebo musíme tady v tom slzavém údolí žít. „Odveď mě pryč co nejdál“, zpívá se v poslední písni, ale není to až tak beznadějné - svítá, svítá zář... „Zář ať svítí nade mnou / ať křídla tvá mé touhy ponesou“...

Nosný hudební materiál umocňován jest bezchybným zvukem, který dává vyniknout všemu, co se v těch cca 46 minutách na tom postříbřeném plastu - a chystá se i vinyl - děje: ať už se jedná o prvotřídní výkony zúčastněných muzikantů (nebudu je všechny jmenovat, vždyť je všichni znáte, jenom na tomto místě zdůrazním nápaditou a dokonale čitelnou basu), do detailu propracované aranže, ale zejména skvostný Láďův zpěv, na němž není znát žádných dvacet let od poslední řadovky, Křížkovi to zpívá, no nechci říct lépe než „zamlada“ (hlas má pochopitelně v důsledku věku položený níže), ale ten zpěv je na albu opravdu výstavní: střídání jednotlivých hlasových poloh, bezvadně vypjaté výšky, zkušené frázování...  

A je nejen co poslouchat, ale i na co se dívat. Samotný booklet sice není nikterak objemný (12 stran), ale podařené fotografické momentky a trojdílný paperback s titulním úderným obrazem Marka Wilkinsona musí potěšit každého milovníka dynamických obalů. A navíc, mrkněte - Kreyson vč. svého dějinně nejúspěšnějšího loga má věru pořádná křídla!

Na počátku bylo Slovo. Ne, na počátku byl Anděl, a nyní přilétl Archanděl. Tohle není Návrat krále, tohle je moje závrať z krále, moje samozřejmě čistě subjektivní závrať z desky, která se dle mého soudu mimořádně povedla, a proto, proto mi teď na závěr dovolte parafrázi historického zvolání, kterak naznačeno již v titulku této recenze:

Král je živ – ať žije král!

Tady Dědek.

Hodnocení CD:  100 %.