Rok vydání: 2007
Edice: CD (včetně videa)

Vrcholy CD: album je velmi vyrovnané
Propadáky CD: nejsou
Zajímavosti CD: mastering ve slavném helsinském FINNVOX studiu

Hodnocení CD: 90 %

Salamandru jsem moc chválil v reportu z oslňujícího březnového koncertu na Melodce s Eagleheart a Rimortis. Naživo byla vynikající. Krátce před zmíněnou akcí jsem si také pořídil jejich zatím poslední album Faces Of Chimera a nyní, po mnoha jeho posleších jsem se konečně odhodlal napsat tuhle recenzi. V této souvislosti se musím přiznat, že předchozí alba souboru naposlouchaná nemám, takže nemohu srovnávat, ale to může být svým způsobem i výhoda, jelikož mi nezbývá nic jiného, než se soustředit výhradně na tuto desku.

Ostraváci nám v loňském roce předložili opravdu dobrý kotouč, pohybující se na pomezí heavy/speed/power metalu, s důrazem na prvek ve výčtu uprostřed, výhradně s anglickými texty. CD obsahuje 13 skladeb, z toho jednu ve funkci intra, plus videoklip na War Of Evils, a nejenže v kolekci nenajdete jedinou slabou věc, ale v podstatě platí, že co píseň, to hitovka. Salamandra má zřejmě hudebních nápadů dost a dost, jelikož každá píseň je založena na výrazném, nezřídka hymnickém melodickém nápadu a jeho "podrobném" zpracování. Máte rádi kytarovej nářez s parádním zvukem, dobrou rytmikou, širokým prostorem pro klávesy, výraznými sbory a vynikajícím sólovým zpěvem? Pak je tahle deska stvořena právě pro Vás. Zmíněných atributů si zde užijete od začátku do konce, a jako často používané koření zde fajnšmekři naleznou též výrazný ženský hlas (klávesistky Hanky Šlachtové).

Ačkoli Salamandra tvoří velmi kompaktní celek, musím vyzdvihnout zpěv Ivana Borovského, který naplňuje všechny atributy potřebné pro mimořádné hodnocení: jak silou svého hlasu, jeho zabarvením, tak i způsobem zpěvu je pro mne Borovský jedním z nejvýraznějších a nejlepších metalových zpěváků současnosti, a záměrně tento soud neomezuji přívlastkem "českých"... Je skutečně radost převeliká tohodle frontmana poslouchat.

...obzvlášť když je jeho hlas součástí tak výborného zvuku, jaký se zrodil kombinací ARTVOX Studia Šenov a FINNVOX Helsinki.

Není divu, že pro řadu posluchačů, i těch recenzujících, je tenhle počin stoprocentní (viz např. www.metalforever.info). Pro mne osobně je však i přes všechny shora vyjmenované klady tahle deska trošičku přearanžovaná - na můj vkus je zde moc hlasů, moc kláves, aranže se nesou stále v podobném duchu, ve stylu rozevláté, větvené melodiky, neúprosně pořád hymnicky valící vpřed. Přeci jen mi zde schází větší moment překvapení, CD totiž připomíná jednu jedinou monumentální kompozici.

Ze zmíněného mustru alespoň částečně vybočuje (pakliže nepočítám intro The Tears Of The Ocean) Atlantis, který dokázal chvílemi trošku zpomalit a "porozhlédnout se", stejně tak následné Requiem, a rovněž závěrečná, příznačně pojmenovaná The Last Of All, která je na tom podobně, zejména díky úsporné, až křišťálově čisté kombinaci sólového zpěvu a klavíru ve slokách; a taky mne coby drobnost potěšil "virblový" předěl ve Fading Desires.

Ale nenechte se oklamat předchozími řádky, tahle deska je, posuzováno celkovým dojmem, velmi dobrá, je jednou z nejlepších tuzemských desek za poslední dobu. Její kvalitu dokresluje též poctivý 20stránkový booklet s fotografiemi, kresbami a texty.

Ze zoologického hlediska je Salamandra - trošku zjednodušeně - mlok. A z metalového hlediska je Salamandra mlok, který na tom metalovém poli dobře válčí. Tahle deska by určitě neměla chybět ve sbírce žádného českého metalového fanouška - s klidným svědomím Vám mohu jen doporučit: "mlokněte" si Salamandry a jejího CD Faces Of Chimera, je dost možné, že se na tomhle m(l)oku stanete brzy zdravě závislými...

Dědek.