Recenze: CASKET GRINDER - Sepulchral Trip /2022/ Awakening Records
Kolumbijská smrtonosná 
mašina se vytasila s dalším albem a jízda po smrtelné spirále pokračuje ve velkém stylu. Jak jsem si spokojeně vrněl v případě předchozího alba „Fall Into Dementia“, teď si chrochtám dvojnásob. CASKET GRINDER se zlepšili ve všech směrech, především ale v psaní skladeb. Album je jako z řetězu utržené, atmosféra sanitárního dne v márnici zůstává nedotčena navzdory vyčištěné produkci. Minule to bylo přece jen více o nánosech rzi a větším objemu špíny, na síle projevu CASKET GRINDER to však znát není, pouze je to o tom, že se z pomocníků na prosektuře stali obávaní patologové první kategorie s vytříbeným citem pro starou školu death metalu.
„Sepulchral Trip“ k základní death metalové mluvě přidávají navíc ještě kopec zuřivosti, kdy prostě jen umrtvit nestačí, následuje čtvrcení, sekání, drcení kostí. Album obsahuje vskutku nemilosrdnou dávku drtivé energie, ale CASKET GRINDER rovněž nezapomínají na melodické prvky a variabilní instrumentaci, čímž je „Sepulchral Trip“ dosti barevné album, inu i krev má více odstínů červené a ze světa lze sejít cizí rukou mnohými způsoby. Uchopení stylu druhé půle osmdesátých let v takto zabijácké formě se nepodaří jen tak někomu a „Sepulchral Trip“ je zářným příkladem, že když se to umí, tak je to brnkačka. CASKET GRINDER své muzice věří a na působivosti „Sepulchral Trip“ to je cítit z každého riffu, sóla a úderu bicích. Mimoto mají CASKET GRINDER vypilovaný poměrně výrazný autorský rukopis, postavený na ikonách stylu, takže mám někdy pocit, že i oni „byli u toho“ - tak věrně zachytili podstatu death metalu a natolik uvěřitelně působí navenek. Nemusím nechávat album příliš dlouho uležet, smrtelný účinek je pekelně rychlý, kam se hrabou nejprudší jedy, jen s tím rozdílem, že mě tohle album v pravém slova smyslu nezabije. V přeneseném významu jsem ale zabit spolehlivě, abych si to po odeznění dvanáctého válu dal ochotně znova.
Dvanáct způsobů, jak si vyhnat duši z těla, aby i to zakusilo stejně způsobů, jak změnit strukturu, to je dvanáct běsných skladeb, ze kterých se mi velice složitě vybírá ta nejsilnější a nejpovedenější. Všech dvanáct skladeb tvoří natolik silný a kompaktní celek, že není vůbec sranda vyzdvihnout jednu jedinou nebo dejme tomu trojici nejefektivnějších zabijáků. Úvodní rubanice „Cannibal Obsession“ by mohla být jedním z adeptů, kombinace brutality a melodiky je dechberoucí i vzhledem k tomu, že neubírá ničeho ze smrtelné a ponuré atmosféry. Ve „Stillborn Abomination“ se objevuje zcela odlišná výstavba ústředního riffu téměř až do black metalové fazóny, věc u CASKET GRINDER předtím neslyšená. Vše korunuje pomalá pasáž a působivé sólo. Thrash metalem prosáklá „From the Abyss It Came“ je sice v kontextu alba mírně netypická, lehce evokující SLAYER (opravdu jen velmi lehce), ale její síla je drtivá. Thrash je silněji cítit i z následující „D-IX“, přitom že by obě skladby sdílely mnoho společných prvků, to bych ani neřekl…obecně shrnuto, co skladba, to samostatný útrpný proces a vyšší škola maření životů.
Tohle je vážení taková síla, že neváhám „Sepulchral Trip“ zařadit mezi své horké tipy na nejlepší death metalová alba tohoto roku. Rok to má už těžce nahnuté, takže se na tom už moc nezmění. A jelikož je „Sepulchral Trip“ velký poslechový držák, na kterém je co nacházet po řadu poslechů za sebou, je nad ústřední hřbitov včetně kaple jasné, že tenhle zabijácký kousek u mě bude v provozu ještě příští rok.
Medyed
Komentáře