Recenze: BONESTORM – The Emptiness of Life And Death /2020/ Green Revolution

Když jsem sliboval, že se ke kolumbijské metalové scéně vrátíme, měl jsem na mysli minimálně ještě tuto smečku. BONESTORM jsou jakýmsi odrazem staré školy, staré zatuchlé márnice, plné práchnivějících kostí s kořeny ve druhé půli osmdesátých let. Pokud si sem tam postesknu, kterak mi občas schází ta mrazivá morbidní atmosféra, která byla téměř hmatatelná na albech právě z tohoto období, BONESTORM mi dokázali spravit chuť. Jejich pojetí death metalu zcela nepokrytě staví na původní formě kovu smrti, plného zmaru a mizantropie, záhrobní atmosféry a konce všech dnů. To je ten death metal, který mě nekompromisně omlátil o tvrdou zem, otočil mé tehdejší vnímání metalu jako stylu zcela naruby a donutil mě definitivně opustit těsnou svěrací kazajku stylových hranic – přestat uvažovat o výrazových extrémech jako o něčem ultra okrajovém, ale vnímat je jako součást širokého a pestrobarevného komplexu, rozvinutého z původního rock´n´rollového  základu.

Tyhle prvotní ultrasilné zážitky mi už poněkolikáté za sebou kromě dalších old school sekerníků připomněli i BONESTORM, a to natolik intenzivně, že je pádným důvodem k sepsání těchto řádků. Ponuré intro a jde se bez okolků na věc. „Ontology“ je old school death metal přesně, jak má být. Z BONESTORM je slyšet vliv jak americké, tak evropské školy a tahle směsice je namíchána ve velmi chutném poměru. Mohutný zvuk a chorobný vokál, ač nezbytný standard, dělají z  „The Emptiness of Life And Death“ řádně zatuchlou a smrtonosnou záležitost – všudypřítomný otisk dávné syrovosti pořád vykukuje zpoza hřbitovní zdi a není zbytečně ušlapán ve prospěch techniky a produkce. „The Emptiness of Life And Death“ zajímavě střídá tempa od drtivé rychlosti přes zatěžkanou ponurost a neochvějný střední rychlostní stupeň – tam si dovolím říci jsou BONESTORM doma – právě tyhle pasáže spolu s těmi pomalými mají účinek bojového plynu. „Dominion“ se z pomalého plazení rozjede od kulometného tempa, střídaného dusotem ve střední rychlosti, aby se skladba znovu propadla do bezedné pochmurné bažiny. Přes plnost zvuku je basa nádherně slyšet a je to příjemné slyšet, že tam není jen do počtu, aby bručela v pozadí. „The Dream Of Reason Creates Abominations“ zkouší technické fígle (nijak okatě, ale jsou tam), během necelé minuty vítězí osvědčené syrové řemeslo té nejlepší kvality, zdvojené kytary už jenom vylepšují výsledný dojem. „Retaliation“ ubírá na rychlosti, povětšinou si to rázuje ve střední tempu, v kombinaci s intenzivním sekaným riffem a výraznější melodikou se však nejedná o žádnou oddechovku, spíše naopak. „Inner Collapse“ v pomalém tempu se belhá jako morem stižený žebravý mnich, ponurá atmosféra vyšperkovaná nápaditou kytarou by se dala krájet. „And Death Arises“ - pomalu to vypadá, že u pomalého death metalu zůstaneme až do konce alba. Ale kdeže, skladba rychle chytne slinu a začne to mydlit hlava nehlava. I když pravidelně zpomaluje, razanci neztrácí a ponechává si zajímavou pestrost výrazu. „The Fragrance Of Rebellion“ už si to sviští do pekla zkratkou - syrový a přímočarý mazec, který láme kosti a kácí náhrobky. „Time Bellow Death“ – toť mrazivý závěr, recitovaný text, zajímavá barva zvuku kytar, pomalu to vypadá na konec, ale ještě není. Posledním kusem je stylový cover „Back From The Dead“ od kultovní smečky CANCER – velmi povedená skladba jak v originále, tak jako předělávka, na závěr opravdu velmi chutné sousto.

Pro nás pamětníky, tradicionalisty, fosilie a veškerou obec staromilskou je „The Emptiness of Life And Death“ albem, které nemůže zklamat, hlad po starém death metalu spolehlivě zažene a jeden má chuť na další chod. A co naši milí modernisti? Buď jim to bude naprostý šumák, popřípadě s troškou otevřenosti vůči pravěku se budou tetelit slastí podobně jako já!!!

Medyed

bonestormdeath.bandcamp.com

facebook.com/bonestormdeathmetal/

spotify.com