Recenze: BOHEMYST – Čerň a smrt /2021/ Hammerheart Records / Petrichor Records
Co se po legendě jménem 
AVENGER zavřela voda, možná na rozdíl ode mě někdo z Vás tušil, že se zrodí BOHEMYST. Pro mě je to velmi milé překvapení, BOHEMYST přímo stylově a atmosférou navazují na AVENGER. Neškolené ucho jistě napadne jistá stylová podobnost s BEHEMOTH, za to zčásti může masivní zvuk, mimochodem první věc, která mě pořádně propleskla, protože zvuk jednoduše nemá chybu. Typický rukopis nepřipouští pochybnosti, o vykrádání cizích spižíren bych se zdráhal bavit, zde to opravdu nebude ten případ.
BOHEMYST, to je vybraným způsobem vybalancovaná rovnováha mezi death a black metalem a nezůstává pouze u nich, nepřehnaná orchestrace a synťáky navozují to správné napětí. „Čerň a smrt“ vedle výborné techniky vládne další mocnou silou, a tou je uhrančivě silná atmosféra. Zpočátku vnímám především emoční rovinu alba, technické věci řeším až pak, není totiž zpočátku ani důvod hrabat se ve formě, na tu dojde až pak. Síla atmosféry mě zcela pohltila a pustila s koncem posledního kousku „Zvrácenosti zvědavosti“. Žádná koketérie s angličtinou, „Čerň a smrt“ je komplet v mateřštině, upřímně si zde angličtinu ani neumím představit, nějak mi sem nepasuje. Českým textům je navíc poměrně dobře rozumět, temná lyrika posiluje již tak řádně hustou emoční náplň „Černě a smrti“.
Přehledná, ale přesto technicky vytříbená struktura skladeb příjemně udržuje posluchače ve střehu. Od pomalejších temp, kdy maximálně vyniká svalnatý a drtivý zvuk, BOHEMYST odbíhají k dvourychlostní palbě, přes střední rychlost po zběsilý kulomet. Kapela má skvělý drive nezávisle na tempu, magická a nenucená melodika k tomu vrchovatě napomáhá. Že „Čerň a smrt“ nebude neduživý chcípáček, je naprosto jasné už od první a titulní „Čerň a smrt“. Vypravěčský rozměr skladby zlehka upomíná zvláště v úvodu epickou podobu BATHORY se silou, ze které mrazí. Skřehotavý vokál pravidelně sklouzává k brutálnímu murmuru, kontrast obou poloh nepůsobí nijak samoúčelně – hluboká poloha se ozývá přesně v těch pasážích, kam se neoddiskutovatelně hodí.
Zachytil jsem několikrát po sobě srovnání AVENGER, případně i BOHEMYST s MASTER´S HAMMER. Pominu-li částečnou personální spřízněnost a nějaký ten tympán použitý v některých skladbách, vidím dva svébytné světy, kdy se každý ubírá vlastním směrem a tu spojitost vidím ani ne tak v pojetí muziky samotné, ale spíš ve výjimečnosti obou kapel. Noblesa, s jakou jsou na „Černi a smrti“ uchopeny temné emoce, je něco, co se nestává každý týden jakože se ožungr chodí pravidelně po pracovním týdnu zmrmlat na kaši. Určitou dobu ve mně hlodal červík pochybnosti, „Čerň a smrt“ totiž začalo působit na můj vkus nezvykle rychle, a to obvykle znamená stejně rychlé vyvětrání a ztrátu magie. BOHEMYST ovšem nejsou tento případ. První mocný dojem setrval, ba co víc, temné nálady vyrostly do impozantních rozměrů a mnoha odstínů. Sám pro sebe jsem říkal, že by to k debutu RAVENOIR ještě chtělo další podobně opulentní temné obžerství. A hleďme, moje rozežranost došla vyslyšení!!!
Medyed
Komentáře