Recenze: BLAZE BAYLEY - War Within Me /2021/ Blaze Bayley Recordings
Posledních, a 
letí to, už třináct let nás Blaze oblažuje velmi povedenými alby včetně předchozí koncepční trilogie. Blaze je typem muzikanta, u kterého nemusíme dlouze pátrat a vésti akademické disputace, abychom věděli, na čem jsme. Blazeho muzika s námi komunikuje na rovinu, bez zbytečných tanečků okolo a přepjatých póz. Poctivý heavy metal bez ozdobných cingrlátek, tu a tam s kousavějším a razantnějším výrazem, je poctivou obchodní značkou pod jménem BLAZE BAYLEY. „War Within Me“ ani snad nemůže ničím podstatným překvapit, vše podstatné již dávno známe z předchozích alb. Obyčejnost však je veličinou, která není ke škodě věci. Blaze je v jádru obyčejný a nenafrněný chlapík a stejně tak působí i „War Within Me“ - v dobrém smyslu obyčejné obyčejné heavy album složené pro radost tvůrce a především fanoušků.
Pokud poslední z trilogie „The Redemption Of William Black“ působilo dle všeobecně rozšířeného názoru lehce unaveněji oproti dvou předchozím částem, „War Within Me“ nechci říct že trpí stejným neduhem, tak fatálně bych to neviděl, ale…je takové hodnější a méně naježené, než je má oblíbená dvojice „The Man Who Would Not Die“ a „Promise And Terror“. Je mi jasné, že porovnávám věci těžko porovnatelné, tyto alba dělí právě těch třináct let, o kterých jsem utrousil slovo úvodem a mnoho věcí je jinak. Blazemu je též o nějaký ten pátek více a jeho autorský rukopis se rovněž vyvíjí - přece jen z „War Within Me“ slyším více klídku a vyrovnanosti ve prospěch volnějších temp. Album cválá ve středním tempu v podstatě od začátku do konce a rychlých úprků se prostě nedočkáme. Řezavé riffy a příjemná melodika dokreslená typickým Blazeho vokálem je však stále přítomna v množství nemalém a osobitý vnitřní svět podle Blazeho rozhodně nechřadne. Možná se trochu více než předtím vyrojily citace sebe sama, možná tahle deska není tak výrazná a více introvertní než ty předchozí, to vše ale neznamená, že je to nějaký grande průser. Prvotní tak trochu méně příjemné tušení jednotvárnosti (album jede v poměrně uniformní linii) se rychle vstřebá, zajímavých momentů se posléze ukáže dost na to, aby přitažlivost „War Within Me“ udržely na velmi zajímavé úrovni. Na mysl mi přichází hláška zootechnika z nesmrtelné komedie „Vesničko má středisková“ - „Otíku, v žádným případě neodcházej před koncem, ten je úplně nejlepší!“. „War Within Me“ sice není senzační jako ten inkriminovaný rumunský film, tak trochu cestopisný a trochu erotický, ale platí pro něj to téměř samé - je potřeba vydržet do konce a dát pak albu dva až tři poslechu k dobru. Tedy ne, že by se z sympaticky civilního alba stala jakýmsi zázrakem pompézní art rocková, případně prog-metalová nahrávka, to prosím ne, každopádně si mnozí názor na „War Within Me“ výrazně poopraví. Zpočátku se to až tak po první „očuchání“ nezdá, ale „War Within Me“ je při vší té kompaktnosti celkem barevné album, jen potřebuje nějaký ten čas na zažití, aby začalo naplno fungovat.
Blaze mě svým dalším albem rozhodně nezklamal, slyším to, co jsem i předem očekával. Z alba je cítit upřímnost a zápal pro muziku, stále ty staré známé vibrace a napětí, které mě baví od počátku Blazeho sólové diskografie. „War Within Me“ možná není tou největší peckou v Blazeho kolekci, ale zcela určitě nevymezuje její dno. A já pevně doufám, že toho dna se vůbec nedočkáme.
Medyed
facebook.com/officialblazebayley
Komentáře